Iniciativa EU v oblasti webu 4.0 a virtuálních světů

Sdělení představuje strategii a navrhuje opatření týkající se virtuálních světů a webu 4.0, kde virtuální světy jsou důležitou součástí přechodu na web 4.0. Virtuální světy dle Komise ovlivní způsob jakým lidé žijí, pracují, vytvářejí a sdílejí obsah, stejně jako způsob, jakým podniky fungují, inovují, vyrábějí a komunikují se zákazníky, což přináší příležitosti i rizika.

Virtuální světy – jsou trvale existující, imerzivní prostředí založená na technologiích včetně 3D a rozšířené reality (XR), která umožňují propojení fyzického a digitálního světa v reálném čase pro různé účely, např. pro navrhování, simulace, učení, provádění transakcí nebo zábavu.
Web 3.0 – hlavními rysy třetí generace celosvětového webu jsou otevřenost, decentralizace a plné oprávnění uživatelů, které jim umožňuje kontrolovat a realizovat ekonomickou hodnotu svých dat, spravovat svou online identitu a podílet se na správě webu. Funkce sémantického webu umožňují propojovat data napříč stránkami, aplikacemi i soubory. Decentralizované technologie a digitální dvojčata umožňují transakce mezi klienty, transparentnost, datovou demokracii a inovace v celých hodnotových řetězcích.
Web 4.0 – ve čtvrté generaci celosvětového webu jsou, díky pokročilé AI a inteligentnímu prostředí, IoT, důvěryhodným blockchainovým transakcím, virtuálním světům a schopnostem XR, digitální a reálné objekty i prostředí plně integrovány a vzájemně komunikují, což umožňuje skutečně intuitivní a imerzivní zážitky, které plynule propojují fyzický a digitální svět.

Prognózy celkového vývoje trhu tvrdí, že např. velikost celosvětového trhu s virtuálními světy vzroste z 27 mld. eur v roce 2022 na více než 800 mld. eur do roku 2030. Pro konkrétní odvětví, jako je automobilový průmysl, prognózy předpovídají nárůst z 1,9 mld. eur v roce 2022 na 16,5 mld. eur do roku 2030. Technologie XR, jako je virtuální realita a rozšířená realita, jsou základními stavebními kameny virtuálních světů. Vývoj těchto technologií bude mít významný přínos pro trh práce, přičemž se odhaduje, že do roku 2025 vznikne v Evropě 860 000 nových pracovních míst souvisejících s XR.
Na základě zkušeností se současným internetem je dle Komise pravděpodobné, že rozvoj virtuálních světů bude představovat výzvu pro základní práva a cíle obecného veřejného zájmu v demokratické společnosti, např. pokud jde o práva dítěte, ochranu osobních údajů a soukromí, dezinformace, kybernetickou bezpečnost, kyberkriminalitu, kybernetické (genderově podmíněné) násilí, diskriminaci, vyloučení a nenávistné verbální projevy, jakož i ochranu a bezpečnost spotřebitelů. Virtuální světy mohou také nastolovat otázky ohledně odpovědnosti, ručení a smluvních pravidel. V oblasti zaměstnanosti existuje riziko pokusů o obcházení sociálních standardů EU, např. stanovením nižších standardů pro uživatele virtuálních světů.
Dle závěrů sdělení rozvoj virtuálních světů a dlouhodobý přechod k webu 4.0 otevře evropským podnikům nové možnosti růstu a lidem bezpečné, důvěryhodné a spravedlivé aplikace a služby pro práci, vzdělávání, společenský život a využití jejich potenciálu. EU by proto nyní měla jednat tak, aby se stala významným hráčem na vznikajících trzích souvisejících s webem 4.0 a virtuálními světy, a to při zachování hodnot a základních práv EU, zajištění ochrany a posílení postavení lidí.

Vize a strategie
Komise konstatovala, že usiluje o to, aby web 4.0 a virtuální světy odrážely hodnoty a zásady EU a základní práva, aby byla respektována práva jejich uživatelů, spotřebitelů, pracovníků či tvůrců a aby evropské podniky mohly vyvíjet špičkové aplikace, rozšiřovat se a růst. Komise usiluje o web 4.0, který bude využívat otevřené a vysoce decentralizované technologie a standardy, jež umožní interoperabilitu mezi platformami a sítěmi i svobodu volby pro uživatele, v němž budou udržitelnost, začlenění a přístupnost základem technologického vývoje.
Sdělení konstatuje, že EU má pevný legislativní rámec, který se již nyní vztahuje na některé aspekty rozvoje virtuálních světů a webu 4.0. V souvislosti s ochranou a prosazováním práv jednotlivců a společností působících ve virtuálních světech zavádí nařízení o digitálních službách a nařízení o digitálních trzích, kterými zavádí komplexní systém odpovědnosti a povinností pro online platformy. Akt o správě dat a akt o datech stanoví horizontální pravidla pro sdílení dat a dává uživatelům kontrolu nad daty generovanými jejich připojenými zařízeními. Navrhovaný akt o umělé inteligenci bude řešit rizika z ní plynoucí a podpoří inovace v oblasti důvěryhodné AI.
Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, které je technologicky neutrální, se plně vztahuje i na zpracování osobních údajů ve virtuálních světech. Uživatelé virtuálních světů jsou navíc chráněni spotřebitelským právem EU, zejména nařízením o obecné bezpečnosti výrobků, jakož i směrnicí o nekalých obchodních praktikách, která poskytuje ochranu před klamavými marketingovými praktikami.
Nově přijaté nařízení o trzích kryptoaktiv (nařízení MiCA) se vztahuje na kryptoaktiva, která nejsou regulována stávajícími právními předpisy o finančních službách. Jeho cílem je zvýšit transparentnost, pokud jde o rizika spojená s kryptoaktivy, chránit držitele těchto aktiv a zajistit integritu trhů s kryptoaktivy. Evropská digitální identita by měla poskytnout uživatelům kontrolu nad jejich digitální identitou.
Pokud jde o ochranu práv duševního a průmyslového vlastnictví, na web 4.0 a virtuální světy se obecně vztahuje stávající právní rámec EU (např. směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu, nařízení o ochranné známce EU a směrnice o ochraně obchodního tajemství).
Přístup osob se zdravotním postižením ke klíčovým digitálním službám řeší evropský akt a směrnice o přístupnosti internetových stránek. Kromě toho by osoby usazené v EU, které budou pracovat ve virtuálních světech, měly mít možnost spoléhat se na pracovní normy EU, a to včetně pravidel pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, a systémy sociálního zabezpečení. Klíčové budou účinné mechanismy pro prosazování těchto práv.
Sdělení také obsahuje, jakou podporu poskytuje Komise komunitám s otevřeným zdrojovým kódem, které mohou přispět k vytvoření příslušných digitálních společenství, jež budou poskytovat klíčové funkce virtuálních světů. Komise konkrétně předložila tři opatření:
- prozkoumat možnost zahájení nového evropského partnerství s cílem vypracovat průmyslový a technologický plán [1. čtvrtletí 2024].
- podpořit kulturní a tvůrčí odvětví EU při testování nových obchodních modelů ve virtuálních světech prostřednictvím programu Kreativní Evropa [1. čtvrtletí 2024], podpořit navazování kontaktů mezi vývojáři virtuálních světů a průmyslovými uživateli [1. čtvrtletí 2024] a využít evropských center digitálních inovací a sítě Enterprise Europe Network k podpoře center virtuálních světů a k podpoře zavádění nových řešení virtuálních světů [4. čtvrtletí 2023].
- podpořit vývoj standardů pro otevřené a interoperabilní virtuální světy [4. čtvrtletí 2023], prozkoumat potenciál nových modelů digitální spolupráce [4. čtvrtletí 2023], vyvinout soubor nástrojů pro boj proti padělání, a to i ve virtuálních světech [4. čtvrtletí 2023], a podporovat využívání regulačních pískovišť virtuálních světů členskými státy [2. čtvrtletí 2024].

Závěr
Komise vyzvala Evropský parlament a Radu, aby tuto strategii schválily a společně pracovaly na jejím provádění, a Výbor regionů i Evropský hospodářský a sociální výbor, aby v dialozích s místními a regionálními orgány prosazovaly vizi Komise.

Petr Mišúr
Foto: Shutterstock

Publikováno: 12. 12. 2023 | Počet zobrazení: 155 27