Potřebujeme lidi, kteří dokáží vidět věci v souvislostech

Jaké trendy a novinky lze u nás v této oblasti v příštích letech očekávat?

K hlavním tématům patří dnes trvale udržitelný rozvoj pro česká města. Město je základním životním prostorem tohoto století: V Evropě žije ve městech 70 % lidí a aktuálně na města připadá 75 % světové spotřeby energie, ale také 80 % světové produkce skleníkových plynů. Ve městech a jejich infrastruktuře leží obrovský ekologický a ekonomický potenciál úspor.
Další významnou oblastí je tzv. Energy Management. Český Siemens věnuje velkou pozornost snižování spotřeby energií v oblasti řízení průmyslové výroby, a k rozvoji této koncepce přispívá řadou řešení – od nejnižší úrovně na úrovni senzorů a měřičů spotřeby, přes úspory na úrovni řízení, až po komplexní manažerské systémy, které umožňují sledovat a spravovat nákupy a tarify energií, prognózy spotřeby, hospodaření s emisemi i napojení na centrální podnikové informační systémy (ERP).
Nelze opomenout ani trend označovaný jako Inteligentní budovy – jde především o optimalizaci budov a zvyšování energetické účinnosti jejich provozu, až k tzv. nulové spotřebě energie. Budovy spotřebovávají 40 % celosvětově vyrobené energie. Směrnice EK o energetické náročnosti budov stanovuje, že do 31. prosince 2018 musí státy EU zajistit, aby všechny nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné správy měly téměř nulovou spotřebu energie. Od konce roku 2020 bude tento standard závazný pro všechny nové budovy.
Naše Divize Building Technologies nabízí automatizaci budov, vytápění, větrání a klimatizaci a také zabezpečovací a protipožární techniku. Instalací vyspělých technologií pomůžeme zákazníkovi plně využít úsporný potenciál budovy, snížíme spotřebu energií až o 30 % a podstatně snížíme emise CO2, to vše bez vlivu na uživatelský komfort.

Siemens patří i mezi průkopníky systému financování těchto projektů z prokazatelně dosažených úspor (Energy Performance Contracting - EPC). Jak se vám toto řešení osvědčilo, slyší na ně investoři?

Metodou EPC se zabýváme od roku 1994. Od té doby naši specialisté realizovali už desítky projektů a zákazníci tak uspořili téměř 79 000 t CO2 a přes 200 milionů Kč. Problémem Česka jsou energeticky nevyhovující budovy a provozy. I u nás se už staví řada moderních administrativních objektů a výrobních provozoven, které odpovídají aktuálním normám, nebo jsou přímo označovány jako inteligentní. Problém je ale s těmi stávajícími, které jsou po stránce energetické náročnosti v nevyhovujícím stavu. Firmy a instituce by přitom mohly vyřešením tohoto stavu ušetřit stovky miliónů korun ročně. Díky metodě EPC jsou počáteční investice minimální a vše je spláceno z následných úspor. Zlepšit tento stav se snaží divize Building Technologies pomocí sérií odborných seminářů nazvaných „Snižování energetické náročnosti budov“, které organizovala ve spolupráci s nezávislými konzultačními společnostmi pro oblast energetiky.
Úspěšná realizace projektu EPC vyžaduje specifický a poměrně náročný přístup k řešení, know-how z dané problematiky a odbornost pracovníků. Vše naštěstí máme, a mohu potvrdit, že se nám osvědčilo. Investoři si začínají stále více uvědomovat přínosy tohoto řešení a jsou ochotni poskytovat nezbytnou součinnost, bez které nejsou příprava, realizace projektu EPC a tedy i následné partnerství dost dobře možné.

Firma vyvíjí nyní značnou aktivitu v moderních segmentech, jako jsou elektromobilita, inteligentní sítě - smart grids, efektivní automatizace, apod. Jak se do těchto projektů zapojuje česká pobočka?

Český Siemens je velmi aktivní jako dodavatel kompletní infrastruktury pro dobíjení elektromobilů - od dobíjecích stanic až po systémy řízení a operační centra - a v procesech zavádění standardizace. Jsme partnery projektu Praha elektromobilní, loni byly přímo před pražským sídlem firmy otevřeny dvě dobíjecí stanice a další ve spolupráci s E.ON na letišti v Brně, fungují pro veřejnost zdarma.
Na evropské úrovni Siemens spolupracuje se švédskou automobilkou Volvo, pro jejíž model C30 vyrábí elektrovýzbroj, motory, měniče, nabíjecí zařízení a dodává i softwarové řízení nabíjení. Spolupracuje i s německou automobilkou BMW, především v oblasti indukčního dobíjení elektromobilů. Vyrábíme nejen nabíjecí stanice, ale vyvíjíme a testujeme i systém indukčního dobíjení, kde není potřeba pevné spojení automobilu s dobíjecí infrastrukturou. Zkušební provoz úspěšně probíhá a uvedení systému do komerčního prostředí se dočkáme v blízké budoucnosti. 
Smart Grids jsou velkou výzvou pro energetiku jako takovou – pro provozovatele energetických soustav, dodavatele technologií, legislativu. Jde o natolik významné téma, že Siemens k tomu vybudoval samostatnou divizi. V Čechách se snažíme uplatnit know-how a portfolio řešení z projektů na celém světě. Zatím zde fungujeme jako obchodní zastoupení - výzkum a vývoj soustředěn do Německa – a spolupracujeme s dalšími partnery na projektu ČEZ Smart regionu Vrchlabí. Pro  Smart City Vrchlabí dodáváme inteligentní systém řízení, který mj. umožňuje tzv. selfhealing funkcionalitu – samo-řiditelnou a samo-opravující se energetickou síť. 

V České republice působí Siemens už přes 120 let, má tu i své výrobní závody. Na co se hodlá zaměřit v letech nadcházejících?

Budeme pokračovat v rozšiřování výroby. OEZ Letohrad letos v druhé polovině roku očekává další rozšíření výrobního programu o nový typ jističe. V nedalekých Králíkách otevře výrobní areál a otevře až 160 pracovních míst. Rozroste se i mohelnický závod na výrobu elektromotorů, který pro další rozvoj výroby speciálních a zákaznických provedení motorů počítá s investicí až 12 mil EUR a vytvoření nových pracovních příležitostí. Také brněnský závod na výrobu průmyslových parních turbín letos očekává další navýšení výroby a nábor 70 zaměstnanců.
Ke změnám došlo i v obchodní oblasti, kde se klade důraz na energetickou efektivitu pro infrastrukturu měst, takže jsme v rámci koncernu vytvořili specializovaný sektor, zaměřený na tento segment.
Naší důležitou prioritou je rozvoj vývojových center. Český Siemens patří dle počtu zaměstnanců mezi 10 největších ze 192 zemí, ve kterých firma působí a u většiny vyráběných produktů se také výrazně podílíme na výzkumu a vývoji. V současnosti pracuje ve skupině Siemens ČR v R&D centrech téměř 400 zaměstnanců. V Praze a Ostravě roste jedno ze tří světových vývojových center kolejových vozidel. Nyní zaměstnává 130 inženýrů, ale stále nabíráme. Cílovým stavem je zhruba 200 vývojářů a konstruktérů. Ti se podílejí na vývoji kolejových vozidel Siemens pro celý svět. V Praze a Ostravě bylo třeba projektováno VIP oddělení vysokorychlostních vlaků Velaro pro Ruské železnice.
V neposlední řadě rozšiřujeme také naše globální administrativní centrum. V Praze a Ostravě se nachází jedno z šesti takových světových center, ve kterém téměř 1000 lidí zpracovává účetní, personální a nákupní agendu pro ostatní evropské a část mimoevropských zemí koncernu. Pro zajištění růstu ve všech zmíněných oblastech stále hledáme odborně a jazykově dobře vybavené absolventy středních a vysokých škol.

A daří se to? Od firem je slyšet spíše nářky na problémy s nedostatkem mladých pracovníky s potřebnou kvalifikací...

Tento stav má objektivně řadu důvodů. Například demografický aspekt - právě nastupují populačně slabší ročníky a logicky je tak menší počet uchazečů o studium na vysokých školách. V minulých letech bylo nejaktraktivnější studium ekonomie a práva, byla velká poptávka po nových manažerech, protože bylo potřeba vyměnit celou jednu generaci ekonomicko správních pracovníků za ty, kteří nemají vazbu na minulý režim. Tak vznikla poptávka po těchto netechnických oborech. A poukazovat teď na to, že jsou špatné vysoké školy, nebo že je chyba v systému je velmi krátkozraké a navíc to neodráží realitu, protože je to pouze popisování důsledku a nikoli příčin.
Příčina tkví podle mého názoru v tom, že aby byl zájem o studium technických oborů, které je velice náročné, je nutné vytvořit podmínky, aby ten, kdo je chce studovat, šel studovat s perspektivou, že s tímto vzděláním získá špičkové uplatnění, dobré společenské postavení a možnost dalšího růstu.
Řešení mají tedy v rukou firmy. Musí se samy zeptat: děláme dost pro to, abychom nabízely atraktivní místa pro absolventy technických vysokých škol? Soustředíme se na ně stejně intenzivně jako na lidi, kteří se rozvíjejí po manažerské linii?

Jenže daly firmy dostatečně najevo, že bude potřeba zájem o technické specialisty?

Pozor, to je další velká chyba! Jakmile začnou firmy diktovat, jaké odborníky jakého zaměření potřebujeme, je to cesta do pekel. Od vysokých škol potřebujeme, aby vychovaly absolventy, kteří mají solidní, široký záběr, dokáží vidět věci v souvislostech a adaptovat se na konkrétní podmínky. Jakmile školy podlehnou tlaku průmyslu na výchovu úzce specializovaných odborníků, tak jsme prohráli celou budoucnost. To je velmi nebezpečný jev, který se teď bohužel často skloňuje v diskusích o vysokých školách, ale je potřeba intenzivně poukazovat na to, že je to špatný trend, který by se neměl v žádném případě připustit. Pokud do firmy nastoupí absolventi se širokým rozhledem, hlubokou odbornou znalostí a schopností propojovat své poznatky do souvislostí a transponovat je do jiných oborů, je pak na firmě, aby jim umožnila získat na takovýchto základech užší specializaci, která odpovídá firemním potřebám. Takový absolvent pak nebude uvězněn v bariérách úzké odbornosti a bude schopen mnohem pružněji reagovat na měnící se prostředí. Na tom by neměly mít zájem jenom firmy, ale mělo by to být celospolečenským cílem, protože takový občan pak nebude k zajištění své budoucnosti potřebovat podporu státu.

Ale pokud se firmě podaří podchytit a vyškolit si kvalitní absolventy, což není jednoduchá ani levná záležitost, má nějakou záruku, že v jejích službách také aspoň nějakou dobu zůstanou?

Takovou záruku nikdo nedá. Jsme ve svobodném světě, je na každém jak se rozhodne. Firma by měla především vytvořit takové podmínky, aby byly pro tyto lidi zajímavé, a pak nebude mít problémy s fluktuací. Peníze nemusejí být vždycky tím rozhodujícím faktorem, i když jsou určitě jedním z hlavních. Pro řadu lidí může být zajímavé, že mohou pracovat na atraktivních projektech, ve špičkovém týmu. A to je přesně to, co musí firmy nabídnout. Vytvořit prostředí, aby kvalitní technici měli obdobný statut ve firmě jako dobrý manažer. Pak budou mladí lidé toužit stát se techniky.

Jenže ne všichni mají takové možnosti jako třeba Siemens...

Chceme být v tomto směru jakýmsi vlajkonošem, ale jsem přesvědčen, že v Česku je celá řada firem, i menších, které dokážou nabídnout podobné, neméně zajímavé věci. Ale je tu jeden velice nebezpečný aspekt: ještě možná větší nedostatek technických studentů než v Česku je dnes vidět v zahraničí. A bude tendence tyto lidi „přetahovat“. To, co zde spousta lidí kritizuje a haní, bude mít velmi zajímavou tržní hodnotu v cizině. Takže lákání absolventů našich technických škol, o kterých si mnoho lidí tady myslí, že nejsou dostatečně kvalitní, do zahraničí bude velmi intenzivní. A pak budou samozřejmě chybět tady.

Některé firmy, jako například mladoboleslavská automobilka Škoda, jdou cestou zakládání vlastních technických škol na univerzitní úrovni...

To ale také není řešení. U nás je už příliš mnoho vysokých škol, a pokud chceme, aby zůstaly nadále konkurenceschopné v evropském a světovém rozměru, je potřeba, aby měly velikost zajišťující jakési „nadkritické množství“. Úspěšnost škol se posuzuje i podle jejich inovačního potenciálu, publikování v impaktových časopisech, počtu projektů atd. To logicky nemůže malá regionální univerzita dokázat v takovém měřítku jako významná prestižní škola. Myslím, že věci by mohlo prospět spíš smysluplné spojování vysokých škol do silných celků. Vytvořily by se univerzity, které si mohou dovolit kvalitní vyučující a špičkové technické zázemí. To je cesta, ne roztříštění na desítky škol různého charakteru a kvalit. Mimochodem by se tím také podařilo vyřešit problém poklesu počtu studentů z důvodu nástupu slabých populačních ročníků, o kterém jsem již hovořil.
 

Publikováno: 5. 4. 2012 | Počet zobrazení: 3662 782