Návrh zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla

Návrhem nového zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se po téměř 25 letech nahrazuje účinný zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších změn, a to včetně vyhlášek, které byly k zákonu vydané.
Novým zákonem o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se plní transpoziční povinnost vůči směrnici Evropského parlamentu a Rady 2021/2118/EU ze dne 24. listopadu 2021, kterou se mění směrnice 2009/103/ES o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění. Dále jsou do zákona promítnuty změny právní úpravy pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jejichž nutnost vyplynula ze zhodnocení aplikace zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů.

Změny v nové právní úpravě

Novým zákonem o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se oproti platné právní úpravě nově stanoví:

- rozšíření okruhu vozidel podléhajících povinnosti pojištění odpovědnosti; vozidlem se nově rozumí vozidlo, jehož maximální konstrukční rychlost je vyšší než 25 km/h, resp. je vyšší než 14 km/h, pokud je jeho provozní hmotnost větší než 25 kg, a také přípojná vozidla;

- nové vymezení provozu vozidla; provozem se rozumí jakékoli použití vozidla odpovídající jeho obvyklé funkci jako dopravního prostředku, a to bez ohledu na vlastnosti vozidla a terén, ve kterém je vozidlo použito, a dále na to, zda vozidlo stojí nebo je v pohybu;

- rozšíření výjimky z povinnosti pojištění odpovědnosti včetně alternativního pojištění provozní odpovědnosti pořadatelů motoristických závodů nebo soutěží (tzv. motosport);

- přenos agendy provozu vozidel vyňatých z pojištění odpovědnosti z Ministerstva financí na Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany;

- přenos povinnosti sjednat pojištění odpovědnosti z vlastníka vozidla na jeho provozovatele;

- zrušení zelené karty pro prokazování pojištění odpovědnosti při provozu vozidla na území ČR včetně souvisejícího zjednodušení evidenčních úkonů při změnách v registru silničních vozidel;

- zvýšení minimálních limitů pojistného plnění ze současných 35 mil. Kč na 50 mil. Kč a změna některých podmínek činnosti České kanceláře pojistitelů posilující její obezřetnostní rozhodování a postupy;

- svěření České kanceláři pojistitelů zajišťování využití údajů z informačních systémů veřejné správy prostřednictvím vlastního informačního systému pro pojišťovny provozující pojišťovací činnost v ČR a pro penzijní společnosti podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření;

- svěření České kanceláři pojistitelů vedení a správu registru zdravotního pojištění cizinců a poskytování údajů z něj podle zákona o pobytu cizinců na území ČR.

V rámci předmětu právní úpravy se stanoví výjimka při pojištění odpovědnosti, a to u pojištění pořadatele motoristického závodu nebo motoristické soutěže. V reakci na tuto výjimku tak zákon upravuje základní podmínky pro tento typ pojištění.

Definice hmotnosti v provozním stavu je upravená v současnosti vyhláškou č. 341/3014 Sb., podle které se hmotností v provozním stavu rozumí:

- u motorových vozidel – hmotnost vozidla, jehož palivová nádrž se naplní alespoň na 90 % svého objemu, včetně hmotnosti řidiče, paliva a kapalin, vybaveného standardním vybavením podle specifikací výrobce, a jsou-li součástí vybavení i hmotnost karosérie, kabiny, spojovacího zařízení, náhradního kola i nářadí,

- v případě přípojného vozidla – hmotnost vozidla, včetně paliva a kapalin, vybaveného standardním vybavením podle specifikací výrobce, a jsou-li součástí vybavení, i hmotnost karosérie, dalšího spojovacího zařízení a náhradního kola a nářadí.

Současně s těmito podmínkami platí, že musí jít o motorová vozidla s výhradně mechanickým pohonem, tedy dopravní prostředky vybavené motorem, jako zdrojem pohybu, který prostřednictvím kola a osy zabezpečuje jeho přímočarý lineární pohyb, avšak s vyloučením vozidel pohybujících se po kolejích (vylučují se tak drážní vozidla a vozidla, která se pohybují s použitím lidské nebo zvířecí síly, anebo vznášedla).
V případě dopravních prostředků vybavených pomocným motorkem je výhradní mechanický pohon chápán tak, že pohyb je zajišťován pouze pomocí motoru, nikoli současnou kombinací např. lidské síly a síly elektromotoru, jako je tomu u elektrokol. Avšak vozidla klasifikovaná jako moped, i když nejsou poháněna výhradně mechanickou silou, ale kombinací motoru a lidské síly, jsou vozidly, u nichž musí být plněna povinnost pojištění odpovědnosti. Mopedem se obvykle rozumí dopravní prostředek, kde už je pohon lidskou silou spíše nouzový a základem je pohon motorový, naopak, u motokola je základním pohonem lidská síla a motor jen jako výpomoc.

Elektrická koloběžka je posuzována jako jednostopý dopravní prostředek sloužící k individuální osobní dopravě podobný běžným koloběžkám, vybavený elektrickým pohonem a akumulátorem. V případě překročení kritérií stanovených pro vozidlo podle návrhu zákona bude podléhat povinnému pojištění odpovědnosti. Stejně tak jako jiná vozidla typu segway, zahradní traktůrky či motorová golfová vozítka, pracovní stroje nebo průmyslová zařízení schopná samostatného přemístění, sněžné skútry anebo rolby. Z pojištění odpovědnosti budou kryty újmy, resp. újmy způsobené provozem těchto vozidel, pokud v době jejich vzniku plnila funkci dopravního prostředku.

Za vozidla se považují také vozidla určená k tažení motorovými vozidly. Jediným vozidlem, které by sice v souladu s definicí vozidla bylo vozidlem, ale je přímo z její působnosti vyjmuto, je invalidní vozík.
Vozidlem se rozumějí i vozidla primárně neurčená k provozu na pozemních komunikacích (silniční vozidlo je také motorové nebo nemotorové vozidlo, které je vyrobené za účelem provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí). Zvláštní vozidlo je vozidlo vyrobené k jiným účelům než k provozu na pozemních komunikacích, které může být při splnění podmínek stanovených tímto zákonem k provozu na pozemních komunikacích schváleno. Přípojné vozidlo je silniční nemotorové vozidlo určené k tažení jiným vozidlem, s nímž je spojeno do soupravy. Tažným vozidlem je motorové vozidlo spojené s přípojným vozidlem a za jízdní soupravu se považuje spojení tažného vozidla s jedním nebo s více přípojnými vozidly. Historickým vozidlem je vozidlo, které je zapsáno v registru historických a sportovních vozidel a kterému byl vydán průkaz historického vozidla. Sportovním vozidlem je vozidlo, které je zapsáno v registru historických a sportovních vozidel a kterému byl vydán průkaz sportovního vozidla.

Rozdělení silničních vozidel
Motocykly, osobní automobily, autobusy, nákladní automobily, vozidla zvláštního určení a speciální vozidla, přípojná vozidla, ostatní silniční vozidla.


Definice provozu vozidla
Provozem vozidla se nově rozumí jakékoli použití vozidla odpovídající jeho obvyklé funkci jako dopravního prostředku, a to bez ohledu na vlastnosti vozidla a terén, ve kterém je vozidlo provozováno, a na to, zda vozidlo stojí, nebo je v pohybu. Motorové vozidlo je v provozu nejen tehdy, když se pohybuje, ale i tehdy, když sice stojí, ale jeho motor je v chodu. Provozem motorového vozidla je i příprava k jízdě a bezprostřední úkony po ukončení jízdy, stejně jako úkony potřebné k údržbě vozidla. Již samo uvedení motoru do chodu patří k provozu motorového vozidla bez ohledu na to, zda se vozidlo uvede do pohybu či ne, zda stálo na cestě, případně na jiném veřejnosti přístupném prostranství, nebo v garáži, a uvedl-li jeho motor do chodu sám provozovatel nebo jeho zaměstnanec. Mezi okolnosti mající původ v provozu patří i nedostatky nebo vady materiálu, i nerozpoznatelné. Motorové vozidlo je v provozu i tehdy, jestliže v důsledku selhání řidiče vytvoří překážku pro ostatní účastníky provozu (i provozu jiného druhu), která pro ně představuje bezprostřední nebezpečí kolize, a to bez ohledu na skutečnost, zda je v okamžiku škodné události v chodu motor takového vozidla nebo zda se vozidlo stalo bezprostředně před škodnou událostí nepojízdným a z jakých důvodů.
Selháním řidiče se rozumí jakékoli volné i mimovolné chování, jež je v příčinné souvislosti se vznikem újmy, od úmyslného jednání (sebevražedný pokus, útok vozidlem, záměrné poškození vozidla), přes nedbalostní jednání (běžné nehody způsobené porušením pravidel silničního provozu), až po nezaviněná jednání (nezvládnutí složité dopravní situace, zdravotní indispozice).

Povinnost pojištění odpovědnosti
Provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel, nebo dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo.
Má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.
Minimální limit pojistného plnění při újmě na zdraví nebo vzniklé usmrcením musí odpovídat nejméně 50 000 000 Kč na každého poškozeného, včetně náhrady nákladů. Minimální limit pojistného plnění při škodě na majetku musí odpovídat nejméně 50 000 000 Kč bez ohledu na počet poškozených. Převyšuje-li celková výše práv uplatněných více poškozenými limit pojistného plnění, pojistné plnění se každému z nich sníží v poměru tohoto limitu k celkové výši práv uplatněných všemi poškozenými.

Doprovodná právní úprava
Souběžně s uvedeným návrhem zákona je předložen k projednání i doprovodný návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

Jeho obsahem jsou změny silničního zákona, zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, zákona o pojišťovnictví, občanského zákoníku a zákona o hasičském záchranném sboru. Účinnost zákona se navrhuje stanovit stejně jako účinnost zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Přechod na online systém výměny dat a s tím související zrušení zelené karty pro vnitrostátní účely a úpravy zákona o silničním provozu by měly nabýt účinnosti po uplynutí šestiměsíčního přechodného období k 1. červenci 2024.

Přechodná ustanovení  
Zákon závěrem stanoví, že práva a povinnosti vyplývající ze škodných událostí vzniklých provozem vozidla, které nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí zákonem č. 168/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to i v případě, že ke vzniku práva nebo povinnosti došlo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Při provozu vozidla na pozemní komunikaci postupuje jeho řidič i Policie ČR před prvním dnem osmého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení tohoto zákona podle zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Závěr
Zákon má navrženou dělenou účinnost s tím, že jako celek nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 16 odst. 3 a § 25, které nabývají účinnosti dnem 23. dubna 2024, a ustanovení § 38 odst. 1, § 40 odst. 2 a § 44 odst. 1, které nabývají účinnosti prvním dnem osmého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Petr Mišúr
Foto: Petr Kostolník

Publikováno: 16. 1. 2024 | Počet zobrazení: 493 101