Einstein bude zkoumat rentgenový vesmír, ale v čínské režii
Média jsou plná alarmujících zpráv o čínské expanzi v oblasti elektromobility do Evropy, přitom v jejich stínu zůstávají další náznaky zaostávání starého kontinentu za čínskou konkurencí.
Zatímco evropský kosmický průmysl včetně jeho výzkumu, jehož výkladní skříní je kosmická agentura ESA, nabírá ve svých programech zpoždění a americká konkurence se potýká se střídavými úspěchy a nezdary, na druhé straně světa probíhá čilý ruch. Jednou z posledních čínských aktivit je vypuštění sondy Einstein Probe s cílem monitorovat oblohu a pátrat po záblescích rentgenového světla z tajemných objektů, jako jsou neutronové hvězdy a černé díry. Částečně dobrou zprávou pro evropský výzkum je, že se na tomto projektu podílí i ESA v rámci spolupráce s Čínskou akademií věd (CAS) a německým Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics (MPE).
Kosmickou loď Einstein Probe Čínské akademie věd vynesla raketa Chang Zheng 2C ze střediska Xichang Satellite Launch Center 9. ledna 2024. Na své oběžné dráze ve výšce přibližně 600 km sonda obletí Zemi každých 96 minut a je schopna monitorovat téměř celou noční oblohu na pouhých třech obletech. Po půlroční přípravné fázi zaměřené na testování a kalibrace přístrojů stráví Einstein Probe nejméně tři roky pozorným sledováním celé rentgenové oblohy.
Speciální dalekohledy
Pro efektivní monitoring a rutinní objevování nových zdrojů rentgenového záření je sonda vybavena dvěma speciálními přístroji, které společně poskytují široký a citlivý pohled na nebeskou sféru: širokoúhlým rentgenovým dalekohledem (WXT) a sledovacím, nahoru zaměřeným rentgenovým dalekohledem (FXT). Unikátní design optiky WXT, inspirovaný očima humrů, využívá v modulárním uspořádání stovky tisíc čtvercových vláken, která vedou světlo do detektorů. To dává sondě Einstein Probe schopnost pozorovat téměř desetinu nebeské sféry jediným pohledem. Nové rentgenové zdroje zaznamenané WXT budou pak okamžitě zaměřeny pomocí FXT, který má užší pohled, ale je citlivější a zachytí více detailů.
ESA podporovala testování i kalibraci rentgenových detektorů i optiky WXT a vyvinula zrcadlovou sestavu jednoho ze dvou dalekohledů FXT ve spolupráci s německým MPE a italským Media Lario. MPE přispěla sestavou zrcadla pro druhý dalekohled FXT a moduly detektorů pro obě jednotky FXT. ESA poskytla i systém pro odklon nechtěných elektronů pryč od detektorů (elektronový převaděč) a po celou dobu mise budou pozemní stanice ESA využity ke stahování dat z kosmické lodi. Výměnou za tyto příspěvky získá ESA přístup k 10 % dat generovaných pozorováním sondy Einstein.
„Díky jedinečně širokému pohledu budeme schopni zachytit rentgenové světlo ze srážek mezi neutronovými hvězdami a zjistit, co způsobuje některé gravitační vlny, které na Zemi detekujeme. Když zaznamenáme tyto nepolapitelné časoprostorové vlny, nedokážeme je lokalizovat, odkud přicházejí. Okamžitým zpozorováním záblesku rentgenového záření přesně určíme původ mnoha událostí gravitačních vln,“ říká Erik Kuulkers, vědecký pracovník projektu Einstein Probe z ESA.
Schopnost mise odhalit nové zdroje rentgenového záření a sledovat, jak se mění v průběhu času, je zásadní pro lepší pochopení různých energetických procesů ve vesmíru. Silné paprsky rentgenového záření nastávají, když se neutronové hvězdy srazí, supernovy explodují a hmota je pohlcena černými dírami nebo vyvržena z drtivých magnetických polí, která je obklopují.
JAXA už má první snímky
Vesmír z pohledu RTG spektra už zkoumá i rentgenový teleskop XRISE, vypuštěný loni na podzim japonskou agenturou JAXA, který obíhá 550 km nad Zemí. Na počátku ledna poslal vědcům své první snímky zachycující galaktický klastr Abell 2319, systém vzniklý srážkou dvou kup galaxií asi 770 milionů světelných let daleko v severním souhvězdí Labutě.
Vladimír Kaláb
Foto: CAS
1
.gif)
