Unijní akt o přístupu k dodávkám kritických surovin

Zabezpečený přístup ke kritickým surovinám má zásadní význam pro strategická odvětví, včetně tzv. čistých technologií, digitálního, obranného a leteckého a kosmického průmyslu.

Legislativní rámec nové právní úpravy
Nová unijní právní úprava stanoví rámec pro zajištění přístupu Unie k – řečeno jazykem nového unijního předpisu – bezpečným, odolným a udržitelným dodávkám kritických surovin, mj. podporou účinnosti a oběhovosti v celém hodnotovém řetězci. Za tímto účelem stanoví nařízení opatření zaměřená na:

- snížení rizika narušení dodávek, a to zejména určením a podporou strategických projektů, které přispívají ke snížení závislosti a k diverzifikaci dovozu a stimulaci technologického pokroku a využívání zdrojů s cílem zmírnit růst jejich spotřeby v Unii,
- zlepšení monitoringu a zmírnění rizika narušení dodávek kritických surovin,
- zajištění volného pohybu kritických surovin a výrobků obsahujících kritické suroviny uváděných na trh Unie.

Nařízením se tak mají nejen posílit domácí kapacity a konsolidovat udržitelnost a oběhovost dodavatelských řetězců kritických surovin v EU, ale zároveň pokračovat v diverzifikaci zdrojů, a zvláště posílit domácí dodávky a snížit závislost na jediném dodavateli.

Věcný obsah a struktura nařízení
Unijní akt o kritických surovinách staví na čtyřech klíčových pilířích.

1) Definuje priority a stanoví jasné cíle, pokud jde o posílení dodavatelských řetězců kritických surovin v EU. Zejména poprvé jsou v právních předpisech kodifikovány seznam kritických surovin a seznam strategických surovin. Zákon obsahuje referenční hodnoty pro zlepšení kapacit pro těžbu, zpracování a recyklaci kritických surovin v EU a pro řízení úsilí o diverzifikaci.
Akt dále stanoví referenční hodnoty pro domácí kapacity v celém strategickém dodavatelském řetězci surovin a pro diverzifikaci dodávek do EU: Těžební kapacita EU ve výši alespoň 10 % roční spotřeby strategických surovin v EU, zpracovatelská kapacita EU ve výši nejméně 40 % roční spotřeby strategických surovin v EU, recyklační kapacita EU ve výši nejméně 25 % roční spotřeby strategických surovin v EU, a pokud nejvýše 65 % roční spotřeby každé strategické suroviny v Unii závisí na jediné třetí zemi pro jakoukoli relevantní fázi hodnotového řetězce.
Za účelem dosažení těchto referenčních hodnot stanoví akt opatření k posílení evropských kapacit pro výrobu kritických surovin v celém hodnotovém řetězci (např. nový rámec pro výběr a provádění strategických projektů, které mohou těžit ze zjednodušeného povolování a ze základních podmínek pro přístup k financování).

2) Obsahuje opatření ke zlepšení oběhovosti a účinného využívání kritických surovin posílením hodnotových řetězců recyklovaných kritických surovin (např. tím, že provozovatelům a členským státům uloží povinnost zlepšit využití kritických surovin z výrobků a odpadů obsahujících kritické suroviny na trhu EU). Kromě toho bude vynaloženo úsilí na podporu technologického pokroku a účinného využívání zdrojů.

3) Stanoví opatření ke zlepšení připravenosti EU a zmírnění rizik spojených s dodávkami. Aby byla zajištěna odolnost dodavatelských řetězců, umožňuje akt monitorování dodavatelských řetězců kritických surovin a výměnu informací a budoucí koordinaci zásob strategických surovin mezi členskými státy.

4) Zřizuje Evropskou radu pro kritické suroviny složenou ze zemí EU a Komise, jejímž úkolem je poskytovat poradenství a koordinovat provádění opatření stanovených v aktu a diskutovat o strategických partnerstvích EU se třetími zeměmi.
Nařízení (EU) mj. obsahuje ustanovení, která stanoví požadavky na oběhovost pro permanentní magnety, tj. technologie obsahující vzácné zeminy, na nichž je EU plně závislá na třetích zemích. Permanentní magnety se nacházejí v široké škále produktů, které mají strategický význam pro průmysl (např. větrné turbíny a elektrická vozidla). Jejich recyklovatelnost je technicky proveditelná, ale zůstává velmi omezená (aktuálně se recykluje méně než 1 % vzácných zemin spotřebovaných v EU). Aby byla zajištěna recyklovatelnost permanentních magnetů, nařízení usnadňuje práci recyklačních zařízení tím, že stanoví požadavky na informace o typu a složení permanentních magnetů obsažených v definovaném seznamu výrobků a o recyklovaném obsahu některých kritických surovin v nových magnetech.

Kritické a strategické suroviny
Poprvé jsou na úrovni unijního práva kodifikovány seznamy kritických a strategických surovin. Kritické suroviny jsou materiály, které jsou považovány za důležité pro celé evropské hospodářství a čelí vysokému riziku narušení dodávek. Nařízení rovněž uvádí seznam strategických surovin, které se používají ve strategických odvětvích, jako jsou obnovitelné zdroje energie, digitální, letecké, kosmické a obranné technologie, a u nichž předpokládaný růst poptávky ve srovnání se současnou úrovní dodávek ve spojení s obtížemi při zvyšování výroby pravděpodobně v blízké budoucnosti vytvoří riziko pro dodávky. Oba seznamy budou přezkoumány nejméně jednou za tři roky.

Seznam strategických surovin:
Bauxit/oxid hlinitý/hliník, Bismut, Bor (metalurgická kvalita), Kobalt, Měď, Gallium, Germanium, Lithium (bateriová kvalita), hořčíkový kov, Mangan (bateriová kvalita), Grafit (bateriová kvalita), Nikl (bateriová kvalita), kovy platinové skupiny a prvky vzácných zemin pro permanentní magnety (Nd, Pr, Tb, Dy, Gd, Sm a Ce), křemíkový kov, titanový kov a Wolfram.

Seznam kritických surovin:
Antimon, Arsen, Bauxit/oxid hlinitý/hliník, Baryt, Beryllium, Bismut, Bor, Kobalt, koksovatelné uhlí, Měď, Živec, Kazivec, Galium, Germanium, Hafnium, Helium, těžké a lehké prvky vzácných zemin, Lithium, Hořčík, Mangan, Grafit, Nikl (bateriová kvalita), Niob, fosfátová hornina, Fosfor, kovy platinové skupiny, Skandium, křemíkový kov, Stroncium, Tantal, titanový kov, Wolfram a Vanad.
Nařízení dále obsahuje opatření, včetně opatření týkajících se monitorování, oběhovosti a udržitelnosti, která se vztahují na všechny kritické suroviny. Další opatření jsou konkrétně zaměřena na strategické suroviny, zejména prostřednictvím opatření zaměřených na zvýšení domácích kapacit, diverzifikaci a připravenost na rizika. Kromě toho se opatření týkající se strategických zásob a společného nákupu vztahují konkrétně na strategické suroviny.

Rada pro kritické suroviny
Nařízením se zřizuje Evropská rada pro kritické suroviny, jejímž úkolem je poskytovat Evropské komisi (EK) poradenství a usnadňovat celounijní koordinaci a provádění činností týkajících se průzkumu, monitorování, strategických zásob a strategických projektů se třetími zeměmi a poskytovat poradenství ohledně přístupu strategických projektů k financování. Na prvním zasedání Rady, které se konalo 23. května 2024, se jednalo o organizaci, procesu výběru strategických projektů a jejich budoucím financování, jakož i o strategických partnerstvích, monitorování a vytváření zásob kritických surovin.
U příležitosti prvního zasedání rady zahájila Komise výzvu k podávání žádostí o strategické projekty (první uzávěrka pro podávání žádostí je 22. srpna 2024 12:00 SEČ). Podrobné informace, včetně formuláře žádosti a Příručky pro žadatele, jsou k dispozici na internetových stránkách strategických projektů.

Výběr strategických projektů?
O status „strategického projektu“ mohou požádat projekty přispívající k budování strategických kapacit v oblasti surovin ve všech fázích hodnotového řetězce, a to jak v rámci EU, tak mimo ni. Projekty budou vybírány na základě jejich přínosu k bezpečnosti dodávek strategických surovin, technické proveditelnosti, schopnosti nahradit strategické suroviny, udržitelnosti a sociálních norem. Projekty v EU musí mít evropský rozměr a projekty ve třetích zemích musí poskytovat místní přidanou hodnotu. Oblast působnosti zahrnuje projekty umožňující výrobu materiálů, které nahrazují strategické suroviny.
Strategické projekty v EU budou těžit ze zjednodušeného povolování s cílem urychlit správní postupy. Členské státy budou muset dodržovat jasné lhůty pro celé řízení, koordinovat v rámci jediného řízení příslušná posouzení vlivů na životní prostředí a v případě zahájení soudního řízení případně uplatnit postupy pro naléhavé případy.
Členským státům se stanoví povinnost ve svých správních procesech upřednostňovat strategické projekty, a rovněž se stanoví jasné lhůty pro rozhodnutí o žádostech o povolení souvisejících se strategickými projekty. Celková doba trvání povolovacího postupu by neměla překročit 27 měsíců u těžebních projektů nebo 15 měsíců u projektů zpracování a recyklace.
S cílem pomoci společnostem jsou členské státy rovněž povinny určit jednotná kontaktní místa pro projekty v oblasti kritických surovin, která budou poskytovat předkladatelům projektů pokyny k administrativním otázkám a bude sloužit jako jediné kontaktní místo po celou dobu povolovacího postupu.

Může nařízení zabránit nedostatku strategických surovin?
Nařízení o kritických surovinách poskytuje komplexní legislativní rámec pro lepší vybavení členských států a společností, aby odolávaly narušení dodávek. Bude se toho dosahovat jak koordinací monitorování rizik dodávek kritických surovin, které bude veřejně přístupné a dále koordinací zátěžových testů napříč dodavatelskými řetězci strategických surovin s cílem vyhodnotit skutečnou expozici rizikům spojeným s dodávkami.
Kromě toho se ukládá velkým společnostem, které vyrábějí strategické technologie se strategickými surovinami, aby každé tři roky prováděly posouzení rizik svých dodavatelských řetězců. V neposlední řadě zakládá podmínky pro mechanismus usnadnění společných nákupů strategických surovin pro evropské podniky, které o to projeví zájem.
A konečně – strategická partnerství uzavřená se třetími zeměmi by měla pomáhat diverzifikovat zdroje dodávek surovin z třetích zemí bohatých na zdroje. Za tímto účelem se stanoví podmínky pro vytváření a provádění budoucích strategických partnerství. EU dosud podepsala partnerství s Argentinou, Kanadou, Chile, Demokratickou republikou Kongo, Grónskem, Kazachstánem, Namibií, Norskem, Rwandou, Ukrajinou, Uzbekistánem a Zambií.

Petr Mišúr
Foto: Shutterstock

Publikováno: 23. 7. 2024 | Počet zobrazení: 20 1