Větrné turbíny jako baterie?
Švédský start-up Sinonus pracuje na konceptu ukládání elektřiny ve strukturách uhlíkových vláken různých objektů, o němž věří, že by mohl znamenat průlom v této oblasti.
Před více než deseti lety Volvo zveřejnilo informace o projektu, kdy tamní výzkumníci identifikovali specifickou podskupinu uhlíkových vláken, která mohla nabídnout správnou kombinaci elektrické vodivosti a strukturální tuhosti. Zaměřili se proto na vývoj prototypu „nehmotné“ uhlíkové baterie. Projekt byl převeden do start-upu Sinonus, který zkoumá materiály, jež slouží dvěma či více funkcím.
V současnosti Sinonus pracuje na komercializaci nového druhu multifunkčních uhlíkových vláken, která by v rámci kompozitních materiálů umožnila nejen šetřit jejich hmotnost a posílit strukturální odolnost, ale zároveň by mohla fungovat současně jako elektroda, vodič i nosný materiál pro strukturální baterii. Tento způsob skladování energie by mohl podle výzkumníků najít uplatnění ve všem, počínaje e-letadly až po větrné elektrárny.
Firma již prokázala potenciál své technologie výměnou AAA článků za uhlíkovou elektrodovou baterii v aplikacích s nízkou spotřebou v laboratoři a věří, že skladování energie v uhlíkových vláknech by se mohlo stát transformačním faktorem v celé řadě průmyslových odvětví. Za zvláště zajímavou oblast považuje velkoplošné skladování energie do zařízení pro OZE, konkrétně např. v rotorových listech větrných turbín, které jsou vyrobeny z kompozitů obsahujících uhlíková vlákna. Řešení, kdy by větrné turbíny byly schopny ukládat přebytečnou energii, kterou vygenerují ve svých vlastních lopatkách, by jim tak umožnilo dodávat stabilnější a optimalizovanější výstup.
Další klíčovou oblastí zájmu firmy je skladování elektřiny v kompozitních karosériích elektromobilů. Sinonus ještě nezveřejnil údaj o hustotě energie pro svůj koncept baterie, ale prototyp z roku 2021 měl nevalnou hustotu 24 Wh/kg, tzn. jen zlomek toho, co nabízejí li-ion baterie. Firma poukazuje na předchozí studii Chalmers, která uvádí, že strukturální baterie z uhlíkových vláken mají potenciál zvýšit dojezd EV až o 70 %. Nižší hustota energie by se také mohla ukázat jako pozitivní, kdy odstranění těkavých chemikálií a vysokých koncentrací energie může snížit riziko vzplanutí baterie.
Neznámou zůstává cena, např. baterie elektrických vozidel jsou sice samy o sobě drahé, ale otázkou je, zda by bylo jejich nahrazení speciálně vloženými elektrickými uhlíkovými vlákny skutečně levnější…
Petr Sedlický
Foto: Sinonus
2
.gif)
