V jedné stopě na vodík
Odhaduje se, že do roku 2030 vzroste hodnota globálního trhu elektrokol na téměř 120 mld. USD. Ačkoli většina e-biků využívá bateriový pohon, je možné se setkat i s modely na vodík. Ve srovnání s bateriovými protějšky je lze dobíjet rychleji.
Naprostá většina elektrokol jezdí s li-ion bateriemi, což ovšem znamená strávit spoustu času u nabíječky. Změnit by to mohl projekt švýcarské firmy HydroRide, která vsadila na e-cyklistiku využívající vodíkové palivové články slibující superrychlé dobíjení. Kromě čerpací stanice firma nabízí i kompaktní vodíkový generátor, který dokáže vyrobit 20 gramů vodíku z 200 ml vyčištěné vody za zhruba 5 až 6 hodin.
Čerpací stanice může být napájena solárními panely místo sítě, aby produkovala zelený vodík. Ten se převede do 25 cm vysoké nádoby ve tvaru láhve instalované v rámu elektrokola Hyryd, která pojme 20 g vodíku při tlaku asi 1 MPa. Nádobka dokáže napájet palubní 180W palivový článek elektrokola pro dojezd 60 km. Doplňování paliva funguje výměnným způsobem, tzn. prázdnou nádobku stačí vyměnit za novou za pouhých několika sekund.
Aktuálně má firma ve svém sortimentu dvě různá sportovní elektrokola a kompaktní skládací model o hmotnosti necelých 20 kg. Každý z nich je vybaven kotoučovými brzdami a motorem zadního náboje, jenž poskytuje pomoc při šlapání do rychlosti 23 km/h.
České vodíkové kolo
Na vodíkovém kole se pracuje už i u nás. První vzniklo v Ostravě, kde prototyp představila loni v tamním Moravskoslezském inovačním centru firma H2 Global Group. Jde vlastně o elektrokolo obohacené o energii vodíku nazvané H2 Bike a zvládne na jednu náplň ujet až 150 km.
Motor kola, které váží přes 30 kg, má výkon 250 W, primární pohon elektromotoru zajišťuje vodíkový palivový článek a z přebytečné energie se dobíjí druhý, menší zdroj, tzv. rezervní baterii, na kterou může kolo bez použití vodíku ujet až 70 km. Baterie se dobíjí za jízdy, ale je možné ji dobít i ze zásuvky. Výrobce pracuje i na systému plnění vodíkových lahví, které by byly vyměnitelné jako bombičky u sifonu.
Firma usiluje o to, aby se výroba kola rozběhla ještě letos, nejde ovšem o úplně levnou záležitost, jeho cena by se měla pohybovat kolem 200 tisíc Kč.
Vodíkový projekt motorky
Pokud 1 kg vodíku umožňuje dojezd v autě zhruba 100 km, a do jeho omezeného prostoru se vejde i vodíková nádrž, je jen otázkou času, kdy překonání konstrukčních výzev umožní, aby vodíková technologie mohla stejně dobře sloužit i pro pohon motocyklu.
A právě na motocykl poháněný vodíkem je zaměřen projekt Hydrocycle, který má podpořit vývoj vodíkových technologií v EU. Z iniciativy firmy 1to1design se této výzvy ujalo česko-německé konsorcium výzkumných institucí, univerzit a firem s cílem zkonstruovat do roku 2025 plně funkční motocykl s vodíkovým pohonem jako demonstrátor, který bude splňovat přísné evropské homologační normy i certifikační požadavky.
Do projektu se zapojila Fakulta dopravní ČVUT v Praze, ÚJV Řež a němečtí odborníci z Fraunhofer IWU a firmy WätaS Wärmetauscher Sachsen. Koordinátorem je 1to1design, která pracuje na designu vozidla a začlenění všech komponent v souladu s předpisy silničního provozu. Fakulta ČVUT spolupracuje na konstrukci vozidla a zodpovídá také za jízdní vlastnosti a testování prototypu. Němečtí partneři se zaměřují na pohonné ústrojí, novou generaci soustav palivových článků, vývoj nových výrobních technologií a zlepšování funkcí zásobníku pomocí Reference FactoryH2. Na starosti má také rozhraní mezi vývojem vozidla a systémem palivových článků.
Díky své typické obratnosti a kompaktnosti jsou jednostopá vozidla na vodíkový pohon zajímavá pro městské doručovací a kurýrní služby. Jejich výhodou oproti bateriovým řešením je vyšší dojezd s kratší dobou doplňování paliva.
Vladimír Kaláb
Foto: H2 Global Group, HydroRide Europe, ČVUT
3
