Náklady na VaV z hlediska NSS

K prokázání mzdových nákladů byla předložena evidence o odpracované době, jména zaměstnanců, odpracované hodiny výzkumu a vývoje (VaV) a číselný kód vývojové činnosti. Dle správce daně však předložená evidence vykazovala formální nedostatky. Ty zahrnovaly např. náklady na již ukončené nebo nezapočaté projekty, nemožnost přiřadit mzdové náklady ke konkrétní VaV činnosti, zahrnutí zaměstnanců, kteří se na VaV činnosti nepodíleli, a rozdíly mezi výší mzdových nákladů v projektech a náklady deklarovanými v daňových přiznáních. Vzhledem k množství formálních nedostatků měl správce daně pochybnosti ohledně průkaznosti předložené evidence v otázce přiřaditelnosti mzdových nákladů ke konkrétním VaV činnostem, a Nejvyšší správní soud (NSS) dal v tomto případě správci daně za pravdu.
Předložené evidence nákladů na materiál opět vykazovaly formální nedostatky, např. rozpor účetního deníku a předložené evidence, nesoulad v názvech projektů a evidencích nákladů, vykazování nákladů na již ukončené, nebo naopak nezapočaté projekty.
NSS se také musel mj. vypořádat s otázkou týkající se kapitalizace nákladů na VaV do majetku. Správce daně při daňové kontrole nesouhlasil s účtováním nákladů na VaV jako o pořízení majetku, a Krajský soud dospěl ke stejnému závěru, že náklady vynaložené na VaV lze během realizace projektu účtovat pouze na nákladových účtech a nesmí být aktivovány.
NSS však s tímto závěrem nesouhlasil s argumentací, že pohled správce daně by vedl k nesouladu s účetními předpisy a dodržením zásady časové a věcné souvislosti. Nicméně vzhledem k formálním nedostatkům evidence, neměl už tento závěr dopad na finální výsledek rozhodnutí.
Firmám se proto doporučuje VaV projekty pečlivě dokumentovat a udržovat přesnou evidenci, která jasně poukazuje na vztah mezi náklady a jednotlivými projekty, a to v reálném čase.

Zdroj: EY

Publikováno: 25. 9. 2024 | Počet zobrazení: 101 12