Energii mohou vyrábět i plotová pole
Extrémní zlevnění solárních panelů je důvodem, že se s fotovoltaikou setkáváme nejen na střechách a balkonech, ale už dokonce i na plotech. Tento trend je patrný zejména v některých městech Německa a Nizozemska.
Globální produkce solárních panelů podle statistik Mezinárodní agentury pro energii díky extrémní čínské produkci levné fotovoltaiky až trojnásobně převyšuje poptávku po nich. Podle údajů poradenské společnosti BloombergNEF dosáhla cenová úroveň solárních panelů letos pouhých 11 amerických centů při přepočtu na jeden watt vyrobené energie (což představuje 50% meziroční propad), přičemž už při ceně 15 centů za jeden watt se jejich výroba přestává vyplácet.
Nicméně náklady na samotnou instalaci se zvyšují především kvůli rostoucí ceně stavebních materiálů a nákladům na mzdy. Příznivci fotovoltaiky tak „plotovou instalací“ s využitím levných solárních panelů snižují náklady na jejich původně zamýšlenou instalaci na střechách. Tím ušetří podstatné náklady na stavbu lešení a následnou montáž ve výšce, které tvoří podstatnou část nákladů na rezidenční solární elektrárny.
Integrace FV panelů do plotů
Na netradiční řešení využití levných FV panelů vsadily i některé firmy nabízející profesionální systémy integrovatelné do plotů a ohrazení.
„Optimalizujte váš plot a přeměňte ho na inovativní zdroj energie pomocí fotovoltaických panelů, které jsou skvělým způsobem, jak přeměnit plot na šikovné a energeticky nezávislé řešení. Díky diskrétní integraci do struktury plotu získáte nejen ekologický prvek, ale i energetickou efektivitu pro váš domov. Tyto panely jsou navrženy tak, aby se bezproblémově slévaly s architekturou zděného nebo betonového plotu, což zajišťuje elegantní vzhled a zároveň efektivní využití sluneční energie pro snížení nákladů na elektřinu,“ láká např. web firmy Sunpass.
V Evropě vyráběné bifaciální bezrámové FV panely SoliTek o rozměru jednoho pole 180 x 180 cm lze osadit i do hliníkového plotu tvořeného aluminiovými sloupky zapuštěnými do betonu. Panely v nehořlavém provedení nabízejí podle informací firmy Sunpass samočisticí efekt, odolnost proti zátěži, krupobití (do průměru krup až 39 mm) i solné mlze (použití v přímořském prostředí) a jsou z 98 procent recyklovatelné.
Plotové FV panely jsou nabízeny v provedeních Basic a Agro. Varianta Basic o výkonu 370 Wp produkuje energii z přední i zadní strany díky oboustranným solárním článkům. Spodní strana pohlcuje světlo, které je odraženo z povrchu podkladu a za ideálních podmínek může bifaciální panel generovat až o 25 % více energie než konvenční fotovoltaika.
Verze Agro nabízí výkon 240 Wp a je vhodná zejména pro instalaci ve sklenících. Díky použití méně buněk (pouze v každém druhém sloupci) propouští až 40 % slunečního svitu a dokáže snést i extrémní zatížení (až 10 500 Pa).
Může pomoci i vítr
Fotovoltaika je zřejmě nejjednodušší cestou, jak realizovat „plotové OZE“, ale nikoli jedinou. Americký start-up Airiva vyvinul systém umožňující zapojit do nich vítr a začal testovat pro výrobu čisté elektrické energie větrné ploty.
Na rozdíl od typických stožárů s kroužícími rotorovými listy obřích větrníků, s nimiž je typicky obraz větrné energetiky spojován, vsadila na kompaktní řešení v podobě vertikálních turbín s rotujícími zahnutými panely. Koncept i původní design pochází z roku 2021, ale od té doby firma vyzkoušela už na 16 návrhů kompaktnějších větrných zdí a plotů, z nichž tři byly podrobněji testovány.
Z původního projektu Wind Turbine Wall v podobě konstrukce s otáčejícími se menšími lopatkami umístěnými blízko zdí na vertikální ose se postupně transformovaly do současného řešení v podobě větrných plotů s horizontálně situovanými spirálovitými rotory.
Moduly o velikosti 2 x 2 x 1 m vyráběné z recyklovaných materiálů (až z 80 procent) obsahují kvarteto šroubovitých lopatek chráněných tenkou mřížovou bezpečnostní konstrukcí, což si ovšem vyžádalo daň v podobě potřeby většího instalačního prostoru. Každý takovýto blok má být schopen ročně vyrobit cca 1100 kWh energie. Toto řešení by podle výrobce mělo být zajímavé hlavně pro nasazení v rámci různých průmyslových komplexů a areálů. První pilotní projekty by měly u zákazníků proběhnout v druhé polovině letošního roku, komerční objednávky pak mají být zahájeny v roce 2025.
Kamil Pittner
Foto: Sunpass, Airiva
3
.gif)
