Letní novela Zákoníku práce
Od 31. července 2024 byla vyhlášena ve Sbírce zákonů další novela Zákoníku práce, tentokrát označovaná jako letní novela, přičemž převážná část v ní obsažených ustanovení nabyla účinnosti již 1. srpna 2024.
V aktuálním znění nově platných předpisů je klíčová zejména úprava výpočtu minimální mzdy, kdy je zaveden nový valorizační mechanismus, na jehož základě bude minimální mzda určována. Nově se vychází z odhadu průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství vynásobeného koeficientem pro výpočet minimální mzdy, který stanoví vláda vždy na období dvou let. Ministerstvo práce a sociálních věcí by pak mělo vyhlásit pravidelně do konce září výslednou částku minimální mzdy platnou pro následující kalendářní rok.
Novela dále ruší úpravu tzv. zaručené mzdy. Tato změna se bude týkat zejména soukromého sektoru, kde se podle nových pravidel uplatní pouze úprava týkající se minimální mzdy. V kategorii státních zaměstnanců pak dochází ke snížení počtu úrovní měsíčního nebo hodinového platu, a to ze současných osmi úrovní nově na čtyři úrovně, přičemž v případě první úrovně by měl zaručený plat odpovídat jednonásobku minimální mzdy, v případě čtvrté pak 1,6násobku.
Novelizované znění ZP přináší i některá upřesnění týkající se vztahů zaměstnavatelů s odbory, konkrétně řeší např. možnost jednání o uzavření kolektivní smlouvy v případě, kdy u zaměstnavatele působí více odborových organizací. V případě, že se odborové organizace při jednání neshodnou, může nově zaměstnavatel za splnění zákonných podmínek uzavřít kolektivní smlouvu s odborovou organizací s největším počtem členů nebo s více odborovými organizacemi, které mají dohromady největší počet členů. Kolektivní smlouva však tímto způsobem nemůže být uzavřena, pokud nadpoloviční většina všech zaměstnanců písemně vyjádří nesouhlas s takovým postupem.
Zmíněnou výjimkou v účinnosti nově stanovených předpisů, které vstoupí v platnost později, je úprava možnosti samorozvrhování pracovní doby a s ní související pravidla, která začne platit od ledna příštího roku. Tato část novely upravuje možnost, aby si zaměstnanec sám rozvrhoval pracovní dobu, a to na základě písemné dohody uzavřené se zaměstnavatelem. I v takovém případě však délka pracovní směny nesmí přesáhnout 12hodin a zaměstnanec musí dodržovat zákonné limity denního a nepřetržitého odpočinku a přestávky v práci.
Písemnou dohodu lze následně ukončit vzájemnou dohodou nebo jednostrannou výpovědí s 15denní výpovědní dobou běžící ode dne doručení. V případě neuzavření písemné dohody nebo porušení povinnosti při jejím rozvázání je nově v zákoně o inspekci práce upravena pokuta až do výše 300 000 Kč.
Kateřina Suchanová
15
