Evropa se vrací do vesmíru

Nosná raketa s velkým zdvihem je nejnovější typ ze série Ariane, která využívá buď dva boostery (typ Ariane 62) nebo čtyři boostery (typ Ariane 64) v závislosti na požadovaném výkonu. Tyto posilovače na tuhá paliva P120C jsou společné s raketou Vega-C, která má modulární design a opětovně zažehovatelný horní stupeň. Dokáže tak znovu spustit jeho kyslíko-vodíkový motor Vinci (pro první a středový stupeň se používají motory Vulcain 2.1) pomocí nové pomocné pohonné jednotky. Tato schopnost restartu umožňuje vysazovat satelity na různé oběžné dráhy – od nízké oběžné dráhy Země (LEO) až po hluboký vesmír – a na konci své mise provést tzv. řízený deorbit, aby se zajistilo, že se z ní nestane vesmírný odpad.
K tomuto účelu je horní stupeň rakety uzpůsoben tak, aby při vstupu do zemské atmosféry uvolnil dvě návratové kapsle pro čistou likvidaci, které neškodně shoří v atmosféře a na orbitě tak nezůstane žádný vesmírný odpad. Právě tato experimentální návratová pouzdra se však při prvním startu, byť je považován za úspěšný, nakonec kvůli vypnutí energetické jednotky APU nepodařilo uvolnit a zůstala spolu s 2. stupněm rakety na oběžné dráze.
Cílem demonstračního inauguračního letu bylo ukázat schopnosti Ariane 6 při překonání zemské gravitace a působení ve vesmíru, nicméně byl využit i pro vynesení několika zařízení. Na palubě nesla 9 minidružic a experimentálních systémů různých vesmírných agentur, společností, výzkumných ústavů, univerzit i mladých profesionálů (včetně slovenské GRBBeta pro sledování záblesků gama záření) nebo speciální 3D tiskárny pro testování aditivní výroby v kosmu. Už hodinu po startu byla z horního stupně uvolněna první sada satelitů a umístěna na oběžnou dráhu 600 km nad Zemí.
Náklad je uložen pod 5,4 m širokým a 14 m vysokým aerodynamickým krytem tvořeným dvojicí velkých poloskořepin vyrobených z jednoho kusu vytvrzeného kompozitu. Tato kapotáž zajistí, aby byl náklad udržován při vhodné okolní teplotě i vlhkosti a zároveň chráněn.
Se startem Ariane 6, který tak zahájil její operační kariéru, obnovila Evropa konečně svou kapacitu pro autonomní přístup do vesmíru. Další letové modely jsou již ve výrobě a stupně druhého modelu budou odeslány do Guyanského vesmírného střediska na podzim k prvnímu komerčnímu letu Ariane 6 ještě letos. Pro příští rok je v plánu šest letů, na rok 2026 osm a v roce 2027 už má absolvovat 10 startů, a dosáhnout tak plánované operační frekvence, 9-12 misí za rok.

Raketu dopravuje hi-tech plachetnice
Do přístavu Pariacabo v Kourou ve Francouzské Guyaně přepravuje novou raketu k sestavení unikátní plavidlo Canopée. Všechny prvky, které tvoří raketu, jsou vyráběny v pevninské Evropě a následně přepravovány touto speciální lodí, která jako první zakázkové transportní plavidlo používá plachty, přesněji řečeno jejich ekvivalent v moderní podobě. To snižuje emise a šetří palivo až o 30 %. Plavidlo s hybridním pohonem je dlouhé 121 m a má 37 m vysoké plachty.
Canopée putuje mezi zastávkami, aby naložila každý stupeň Ariane 6 a další části a přepravila je přes Atlantik na evropský kosmodrom v Jižní Americe. Při své plavbě urazila na 10denní cestě přes 7000 km. Nákladní loď nové generace byla navržena speciálně tak, aby splňovala komplexní požadavky přepravy rakety, neboť jde o high-tech zařízení, která vyžadují během přepravy jemné zacházení. Z přístavu Pariacabo jsou pak komponenty Ariane 6 přepravovány po silnici do několik kilometrů vzdálené nové montážní budovy.

Josef Vališka
Foto: ESA, ArianeGroup, VZLU

Publikováno: 16. 10. 2024 | Počet zobrazení: 8 | Počet přeposlání: 0 1