Elektronický boj vytváří flotily fantomových letadel

Jedná se o další krok v nekončícím soupeření mezi protivzdušnou obranou a protiobranou, který využívá speciální technologii umožňující vzdušným silám proniknout do nepřátelského vzdušného prostoru. Vytváří fiktivní, tzv. fantomové obrazy reálně vypadajících celých letek bojových letadel a raket, aby rušily a mátly radarovou obranu.

Místo fyzických strojů iluze
Podobné řešení prokázalo své výhody mj. i v posledních ozbrojených konfliktech, jichž jsme nyní svědky, např. v rusko-ukrajinské válce nebo leteckých úderech, jimž musel čelit Izrael, kdy se útočící strana snaží zahltit soupeřovu protileteckou obranu velkým množstvím strojů, a to jak raket, tak především levných dronů. Ty nutí protileteckou obranu reagovat použitím drahých sofistikovaných protivzdušných systémů a vyčerpat tak jeho obranný potenciál, aby poté mohly zasáhnout hlavní destruktivní síly.
BriteStorm funguje na obdobném principu, ale k vyvolání požadovaného efektu nevyžaduje žádné fyzické stroje, o drahých letounech či raketách nemluvě. Využívá jejich „virtuální“ ekvivalent, fantomové obrazy, které vnucuje soupeřovým radarům jako reálné cíle, aby je přinutil reagovat na blížící se hrozbu, jež ve skutečnosti neexistuje. Je pouhou iluzí zobrazovanou na displejích nepřátelské protivzdušné obrany.
Díky technologii DRFM (Digital Radio Frequency Memory) dokáže BriteStorm, spárovaný se špičkovým zařízením MTG (generátorem miniaturních technik) firmy Leonardo a řadou vysílacích, přijímacích modulů a antén detekovat a vyhodnocovat prostředí elektronického boje a potenciální hrozby pro zvolení vhodné reakce. To může zahrnovat rušení radaru vysíláním vysoce výkonných signálů (tzv. bílého šumu), vysíláním falešných signálů ke zmatení obranných počítačů, nebo generováním desítek přízračných stíhaček a raketových podpisů, aby si obranný systém myslel, že čelí mnohem větší a výkonnější hrozbě, která reálně neexistuje. V této hrozbě se však skutečná síla může skrývat jako jehla v příslovečné kupce sena v podobě mohutného uskupení fantomových objektů.

Zmatek jako mocná zbraň
Představte si vojenské velitelské a řídicí středisko během cvičení nebo skutečné krize v blízké budoucnosti. Operátoři integrovaného systému protivzdušné obrany (IADS) detekují přilétající skupinu nepřátelských letadel. Jakmile jsou protiopatření v plné pohotovosti, senzory IADS se snaží zjistit více o narušitelích, jejich počtu a možných hrozbách. Jenže najednou se údaje zblázní – některé sektory jsou prázdné, zatímco jiné jsou oslepeny rušivými signály. Nicméně horší je, že přes matoucí „rozhození“ radarových signálů přichází zdánlivě solidní důvěryhodné informace – byly detekovány invazní síly, které tvoří několik velkých eskader stíhaček a bombardérů přilétajících za hradbou řízených střel, jež míří na své cíle a odpalují střely, jak se přibližují.
Z odpalovacích zařízení proto okamžitě startují protiletadlové rakety, aby čelily hrozbě, zatímco jiné zůstávají naopak kvůli zmatečným údajům nevystřeleny. Když detekují blížící se nepřátelské síly, některé střely vybočí z kurzu, zatímco jiné proletí přímo přes jejich cíle, jako by tam nikdy nebyly. A zatímco se obránci dívají na vyprázdněné nebo vyřazené odpalovací zařízení, útočníci se vracejí domů s minimálními ztrátami.
Koncept BriteStorm spočívá v tom, že může být instalován v různých letadlech, nejlépe v dronech nebo raketách, které mohou létat před útočící silou na velkou vzdálenost a vysílat silné digitální signály, aby rušily a falšovaly nepřátelskou obranu, chránily přátelské síly a umožňovaly, aby prošly obranou a dokončili svou misi.
Kromě svých schopností je velkým trumfem i výhodou zařízení jeho nízká hmotnost, která nepředstavuje zásadní komplikaci při instalaci na leteckou techniku – systém BriteStorm váží pouze 2,5 kg a může být upraven tak, aby vyhovoval široké škále platforem, a naprogramování probíhá pro individuální požadavky mise.

Petr Kostolník
Foto: Leonardo UK

Publikováno: 28. 11. 2024 | Počet zobrazení: 37 7