Elektromobily nemusí být ekologičtější než auta na benzín

Elektřina, která tyto vozidla pohání, stejně jako jejich díly, se musejí někde vyrábět, a započteme-li i tyto faktory, související s výrobou a provozem elektromobilů, vycházejí „ekovozítka“ v trochu jiném světle. Studie, kterou publikovala v závěru loňského roku skupina čínských a amerických vědců - kterou lze získat na http://pubs.acs.org/doi/pdfplus/10.1021/es202347q naznačuje, že ekologický přínos elektromobilů není tak jednoznačný, jak by se z euforie kolem nich mohlo zdát.
Autoři studie srovnávali emise různých typů (CO2, PM2.5, NOX, HC) a dopad na životní prostředí ve 34 velkých městech v Číně u konvenčních a elektřinou poháněných vozidel, a dospěli k pozoruhodným závěrům.

Ekologický šampion: elektrokolo
Při srovnání kolik zplodin vyprodukuje elektromobil a vůz s klasickým pohonem (vezmeme-li v úvahu všechny zdroje, které se na jízdě vozu podílejí), vyšly elektromobily překvapivě jako větší škůdci než auta na benzínový pohon. S jejich výrobou a provozem je totiž spojeno výrazně více emisí skleníkových plynů. Protože studie vznikla v Číně, je vcelku logické, že zdroje, které dodávají elektřinu bateriím tamních elektromobilů, i baterie samotné nepatří rozhodně k ekologickým ideálům a bývají většinou velmi „špinavé.“ Znečištění nevzniká až ve vozidle a nezamořuje z výfuku nejbližší okolí – o to je ho však více.
Při používání konvenčních vozidel i elektromobilů jsou obvykle posuzovány především emise CO2 měřené v g km–1 v poměrně širokém rozmezí - mohou variovat mezi 135–274 g km–1 u elektromobilů, 150–180 g km–1 u běžných aut, či 14–27 g km–1 v případě elektrokol. Studie zkoumá celkový vliv na zdraví a životní prostředí (označovaný jako environmental health impacts, neboli primary PM2.5). Tedy zahrnuje i znečištění, které nevzniká jen ve vozidel samotném, ale přímo v (uhelných) elektrárnách, je ho však více. Ačkoli přímý dopad na životní prostředí je často horší u klasických vozidlech vzhledem k tomu, že u nich hrají hlavní roli výfukové emise, které jsou v blízkosti populačních center, nebo působí přímo uvnitř nich, zatímco u elektromobilů připadá hlavní část jejich negativního vlivu na životní prostřední na vzdálenější elektrárenské emise. Pro většinu měst je primární, základní dopad na životní prostředí poměřováno na cestujícího a kilometr jízdy větší u elektromobilů než u klasických aut. A to dokonce v průměru až 3,6krát i když nižší než u dieselů (v průměru 2,5krát) a zhruba srovnatelný s dieselovými autobusy. U elektrokol je ale celkový dopad na životní prostředí nižší než u všech tří zmiňovaných kategorií a to 2krát ve srovnání s vozidly poháněnými benzínovými motory, 12krát oproti dieselům a 5krát v porovnání s dieselovými autobusy.
Zhruba stejný objem škodlivých látek jako u elektromobilů tak připadá na dieselové autobusy a vůbec nejhorším způsobem dopravy je z pohledu zmíněné studie na emise dieselový automobil. Vítězem, pokud jde o ekologičnost se ve srovnání různých typů dopravních prostředků stala jednostopá vozidla, konkrétně elektrokola. Například ve srovnání jejich parametrů na základě dostupných zveřejněných údajů vyprodukují nejlepší elektromobily 135 g CO2 na kilometr jízdy, zatímco elektrokolo jen 17 g CO2 na 1000 metrů jízdy.
V případě Číny jsou tyto stroje s elektrickým pohonem velmi oblíbené a rozšířené. Za poslední dekádu si tam lidé pořídili víc než 100 milionů elektrokol, což představuje vůbec nejrychlejší boom nějakého dopravního prostředku v dějinách. Prodej elektrokol je nyní dvojnásobný ve srovnání s konvenčními vozidly a jejich trh stále rychle roste.

 „Ekologičtí čuníci“ i podle Greenpeace
K podobným závěrům o diskutabilní ekologičnosti elektromobilů dospěla už před třemi lety i studie americké Národní rady pro výzkum (NRC) s názvem „Skryté náklady energie“. Konstatuje, že vozy poháněné elektřinou nejsou nijak výrazně čistší než klasické automobily na uhlovodíková paliva, protože většina elektřiny se stále produkuje v uhelných elektrárnách. Výroba nyní favorizovaných elektromobilů navíc zatěžuje životní prostředí více než produkce běžných automobilů a vytváří dvojnásobek oxidu uhličitého, který je spojován s faktory ovlivňujícími globální oteplování. „Pokud se mají elektromobily stát zelenou alternativou, musí se v palivovém mixu produkce elektřiny omezit podíl uhlí nebo se musí vyvinout čistší technologie spalování uhlí,“ řekl v komentáři ke zprávě šéf autorského týmu zmíněné studie Jared Cohon.
K faktorům, které elektromobilům výrazně ubírají na ekologickém půvabu, patří zejména jejich výroba. Konkrétně energeticky vysoce náročná výroba baterií, která se navíc u některých typů spojuje se škodlivými látkami.
Pro mnoho lidí bude zřejmě překvapením, že k aktivistům upozorňujícím na ekologické problémy elektromobilů, kteří varují před mýty o jejich čistotě a prospěšnosti pro životní prostředí se přidala i organizace Greenpeace, která jinak patří téměř k ekologickým fanatikům - některé elektromobily označila doslova za „ekologická prasátka“.
Upozorňují, že elektroauta v některých případech dají vzniknout více škodlivinám než běžné vozy jezdící na ropná paliva, a je jen zdáním, že elektroauta nevypouštějí CO2. Elektrická verze populárního vozu Mini Cooper má na 100 km spotřebovat 15 kWh energie. Ovšem přepočteno na průměrné emise elektráren firmy Vattenfall, která s BMW na projektu těchto elektrických aut spolupracuje, se podle Greenpeace dostane do vzduchu 133,5 g CO2 na každý ujetý kilometr elektrického Mini - což jsou srovnatelné parametry, jakých dosahují běžná auta na benzin či naftu. U elektrického vozu Smart navíc organizace Greenpeace spočítala, že v případě využívání energií z uhelných elektráren, je pro životní prostředí dokonce ještě škodlivější než úsporná sériová naftová verze. Zatímco dieselový Smart zatíží okolí 88 g CO2 na kilometr, elektrický je zodpovědný za 90 g. /joe/
 

Publikováno: 5. 4. 2012 | Počet zobrazení: 5115 721