Indukční délkové snímače tvoří základ novodobé provozní měřicí techniky pro automobilovou výrobu
Nejnověji je měřicí technika ve výrobě autodílů nasazována přímo do výrobního toku s převažující 100% kontrolou. Přesnostní požadavky odpovídají požadavkům obvyklým dosud u laboratorních přístrojů a rychlost kontroly musí být v souladu s taktem linky. V rozměrové kontrole převládají systémy na bázi kontaktních indukčnostních snímačů.
V některých případech, třeba při vysoké rychlosti výrobního toku, nebo při nutnosti minimalizace poškození velmi kvalitně obrobených povrchů, jsou pak nasazovány i různé bezkontaktní systémy. Vše se podřizuje striktnímu požadavku, že na montážní linku automobilů nesmí přijít zmetková součást.
Dosavadní stav
Ještě donedávna převládala jedno- i víceparametrická měřidla, vybavená číselníkovými úchylkoměry (obr. 1) a jen do složitějších měřicích zařízení byly instalovány indukčnostní délkové snímače. Ty jsou totiž pro dané účely optimální, a to malými rozměry (většinou ø 8 mm), pracovním rozsahem (± 0,5 až 5 mm), citlivostí (0,1 až 0,01 µm), dlouhou životností (standard 10 mil. cyklů), odolností proti rázům, stabilitou opravitelností a v neposlední řadě i bezproblémovým zpracováním signálu. Ve střední Evropě se prosadil diferenciální polomostový typ. Masovějšímu uplatnění snímačů dosud bránila hlavně jejich cena. Někteří výrobci autodílů proto raději nasazovali více jednoduchých jednoparametrických měřidel s číselníkovými úchylkoměry, než aby prosazovali měřicí zařízení s vyšší integrací snímačů, kterými by ale zkontrolovali naráz více parametrů.
Trendy
Tato situace se ale začíná velmi rychle měnit a víceparametrická, vícesnímačová zařízení se dnes stávají ve výrobě autodílů samozřejmostí. Napomohly tomu i nižší ceny, lepší servis a také zavádění nových typů snímačů, vyvinutých speciálně pro dané účely. Velmi rychle se ustupuje od používání snímačů univerzálních, které byly dříve vyvinuty pro přesná laboratorní měření, přičemž pro většinu provozních měřidel je použití snímačů s opakovatelností měření v řádu 0,01 µm naprostou zbytečností a je to hlavně neekonomické. Od nových typů snímačů se požaduje vhodnost pro náročné a tvrdé provozní podmínky, opakovatelnost 0,1 µm a ovládání doteků vakuem nebo tlakovým vzduchem. Na obr. 2 je příklad menšího měřidla s 8 převážně plochými snímači pro dynamické měření (za protáčení) a na obr. 3 je dvoustanice osazená více než 40 snímači ø 8 mm ke kontrole zrcadlově shodných plastových dílů. U obou měřidel jsou měřicí doteky snímačů přistavovány/odstavovány tlakovým vzduchem nebo vakuem.
Další vývoj snímačů
Jedním z hlavních propagátorů a hlavně realizátorů této zakázkově řešené techniky je v ČR brněnská firma MESING s.r.o. Je jasné, že intenzita zavádění vícesnímačových a víceparametrických měřidel je odvislá jak od technické, tak i cenové úrovně těchto komponentů. Vedení společnosti Mesing proto začalo razit heslo, že snímač nesmí být jako dříve drahým prvkem, zasluhujícím hlavně technický respekt uživatelů, ale musí náležet do cenově snadno dostupné „metrologické bižuterie“. Proto firma vyvíjí nejen celou řadu konstrukčních skupin (vřetena, přímovody), ale věnuje velkou pozornost i vývoji speciálních snímačů (některé příklady jsou na obr. 4), přičemž používá netradiční konstrukční řešení, výrobní technologie, ale třeba i materiály včetně málo roztažných uhlíkových kompozitů. Ty se používají jak na pláště snímačů, tak i na nosné prvky vlastních indukčnostních systémů. Souběžně s vývojem je přirozeně zaváděna i sériová výroba, která je podmínkou nízké cenové úrovně a širokého uplatnění nových typů snímačů.
Vývoj probíhá za účinné grantové podpory MPO – FR TI 1/241 a FR TI 2/705.
591
.gif)
