Rozvoj rozměrového třídění a párování součástek

V příspěvku se nezaměřujeme na jednodušší – tradiční roztřiďování součástek na dobré a zmetky (někdy navíc i opravitelné), ale věnujeme se komplikovanějšímu a většinou náročnějšímu třídění do více skupin.
Než se součásti spárují, musí být nejprve roztříděny. K tomu slouží celá řada obvykle účelově koncipovaných ručních, ale většinou i automatických zařízení. Třídicí automaty vždy patřily k vrcholu speciální provozní měřicí techniky a úzká skupina jejich výrobců participovala jak na prvotním vývoji elektrokontaktních a následně i indukčnostních snímačů a vyhodnocovacích jednotek, tak také účelových prvků měřicích míst i uzlů třídičů. Vývoj a výroba těchto zařízení se soustřeďovala hlavně okolo ložiskového průmyslu, který přirozeně formuloval i zadání na vývoj. Nicméně vždy existovaly nezávislé specializované firmy, pro které byla tato technika hlavní náplní práce. Světovým lídrem byla lichtenštejnská firma CENSOR, která vyráběla třídicí automaty pro prakticky celý sortiment valivých těles, ložiskových kroužků, ale i speciální součásti, které s ložiskovou výrobou nesouvisely. Zlatou éru třídicích automatů umožňovala nedokonalost technologie výroby s výrazně širším výrobním polem při dokončování vnitřních průměrů než u vnějších. Vývoj technologie rychle pokračoval, ale dodnes není tato disproporce úplně vyeliminována. Nicméně se podařilo technologům odstranit ve většině případů nutnost roztřiďování kuliček a zavedením krátkých výrobních linek i u většiny válečků a jehel pro běžná ložiska. Pro informaci uvádíme, že nejdokonalejší třídicí automaty běžně třídí např. jehly a válečky do skupin odstupňovaných po 0,25 µm a třídí se i do více než 10 skupin. Výroba ložiskových třídicích automatů, která měla dříve velmi dobrou tradici i v Československu a v České republice ji stále má, přirozeně nezanikla; jen se dnes hlavně orientuje na jiné nové typy výrobků. Navíc automaty staré i několik desítek let byly většinou mimořádně pokrokově navržené i vyrobené, a tak dnes mnohdy stačí je jen modernizovat.
Cílem roztřiďování je konečné párování podle předepsaných kritérií. Většinou se páruje na požadovanou vůli. Ve výrobě valivých ložisek a lineárních valivých vedení se do rozměrového řetězce přirozeně započítává vedle průměrů oběžných drah vnitřních a vnějších kroužků i průměr valivých těles. Dnes je třeba rozptyl průměrů kuliček pro přesná ložiska okolo 0,1 µm a pro speciální mnohdy v řádu setin µm. V unikátních, zejména přístrojových lineárních kuličkových vedeních je požadován přesah v uložení (ne vůle), který je volen v závislosti na požadovaném osovém valivém odporu a je obvykle v řádu desetin µm.
Pro ilustraci na obr. 1 uvádíme cca 75 let starý třídicí automat na kuličky. Současný třídicí automat na malé ložiskové kroužky je na obr. 2 a na obr. 3 je ruční měřidlo radiální vůle valivých ložisek, kterým se zejména u větších odběratelů namátkově kontroluje správnost roztřídění a spárování zakoupených ložisek.
Výrobcem a dodavatelem této techniky je dnes v České republice brněnská firma MESING. Společně s pražskou společností INTRONIX úzce spolupracuje s lichtenštejnskou firmou TRAMEC, která pod značkou CENSOR vyrábí nové, ale modernizuje i starší třídicí automaty a speciální měřidla. Při řešení nových automatů a zakázkové měřicí techniky MESING účinně využívá grantů MPO TIP FR-TI 1/241, 2A – 1 TIP 1/127 a FR – TI 2/705.