Efektivní výroba a vyšší zisk s informačními systémy

„Nejdále je ve využití informačních systémů oblast automobilového průmyslu a to především kvůli tomu, že celé odvětví ve snaze snížit náklady pracuje v režimu „just in time“, říká Michal Kouba, business konzultant ve společnosti Logica. Díky rozsáhlé síti dodavatelů je podle jeho slov třeba plánovat jednotně a pokud možno online. Standardizace elektronické výměny dat vedla většinou i ke standardizaci informačních systémů.
S tím souhlasí i Vladimír Bartoš, ředitel podpory prodeje ve společnosti Minerva ČR, která na český trh dodává software QAD: „Autoprůmysl v mnoha podnikových procesech ostatní obory předbíhá - vyniká zejména účelností. Pokud mluvíme s klíčovými uživateli výrobní firmy dlouhodobě dodávající do autoprůmyslu, všichni mají jasnou představu, co od svého informačního systému potřebují. Jejich požadavky jsou výrazně nadstandardní a směřují do oblastí, o nichž ostatní zatím jen mluví.“
Podle Milana Černého, specialisty na logistická řešení ze společnosti Oracle, je v adopci informačních systémů nejdále strojírenská výroba komplexnějšího charakteru: „Důvodem je složitost výrobků, nutnost ošetřit dodavatelské vztahy a silný tlak na kvalitu a její prokazování.“ Poněkud méně rozvinutá řešení lze nalézt v potravinářském průmyslu díky jednodušším výrobkům.
„Výrobní podniky se standardními postupy a opakovanou výrobou jsou informačními systémy nejvíce saturovány - je to dáno předvídatelností výroby. Naopak tam, kde v průběhu výroby nastávají neustálé změny, jsou informačními systémy podstatně méně rozšířené,“ říká Jiří Rákosník, obchodní ředitel společnosti JKR, která je výrobcem systému Byznys ERP. Zachovat variabilitu v procesu výroby a plnohodnotně ji pokrýt složitým informačním systémem si podle něj mohou dovolit jen některé firmy.
Trochu odlišný pohled nabízí František Čulík, generální ředitel společnosti Altec, která v ČR nabízí řešení IFS, podle jehož slov se nedá říci, že některý průmyslový obor byl v adopci informačních systémů dále než jiný: „Mnohem více záleží na konkrétních lidech, kteří jsou za něj ve firmách zodpovědní. Větší ochota je u manažerů mladší generace.“

Nejvíce poptávané funkce a potenciál
Téměř ve všech průmyslových podnicích se ERP systémy dnes využívají v účetnictví, řízení financí, řízení logistických procesů či zpracování mezd. „Daleko méně jsou implementovány funkcionality určené k plánování a řízení výroby, řízení projektů, řízení údržby, ale třeba i CRM systémy, určené pro podporu obchodních a marketingových činností, nebo systémy pro analýzy nákladů a výnosů a finanční plánování,“ vyjmenovává František Čulík.
„Je to především modul výroby a oblasti okolo výrobního procesu, TPV, sledování výroby, její efektivity a výkonnosti dělníků. Celý proces od přijetí poptávky nebo následně objednávky přes zaplánování do výroby musí být přizpůsobený pro konkrétní firmu. Cílem je administrativně nezatěžovat jednotlivé pracovníky, od toho je ERP,“ přibližuje Jiří Rákosník.
Největší příležitosti pro další informatizaci výroby jsou podle Černého v podpoře dlouhodobého plánování a rozvrhování: „Oblasti jako finance a logistika jsou již brány jako samozřejmost. Společnosti však cítí, že mají rezervy v oblasti plánování a proto se snaží na něj soustředit.“
„Nasazení informačních systémů na oblast účetnictví, správy majetku a jednoduchého controllingu se v průmyslu příliš neliší od nasazení v jiných oblastech. Klíčová je ovšem vazba na plánování a řízení výroby,“ souhlasí Michal Kouba. Řešení pro vlastní řízení výroby se podle něj liší podle specializace a bývá nejdůležitějším systémem v podniku. „Také rozsah integrace výroby na logistiku a účetnictví bývá velmi rozdílná a často jde o úzké místo informatiky podniku.  V minulosti byla navíc informatika úplně oddělená od výroby,“ popisuje Kouba. Pro výrobní podnik s vlastním odbytem je prý čím dál tím důležitější, aby měli obchodní zástupci pro každé jednání k dispozici co nejaktuálnější informace o kapacitách a stavu rozpracovanosti výroby z vlastního podniku, ale i od dodavatelů.
Podle Vladimíra Bartoše napříč všemi typy průmyslu klienti považují za klíčové plánování a řízení výroby a nákupu: „Všichni již chápou, že tato množina procesů je zásadní pro vytváření hodnoty výrobní firmou. Jste drazí? Máte vysoké zásoby a rozpracovanost? Pomalu reagujete na poptávku? Neplníte termíny dodávek? Nejste schopni zajistit dohledatelnost? Nedosahujete potřebné jakosti zboží? Nevyužíváte efektivně své zdroje?“ Všechny tyto otázky se podle Bartoše točí kolem správného plánování a přesné evidence skutečnosti ve výrobě, prodeji, nákupu a skladech. U nových klientů pak vidí stále největší potenciál v plánování a řízení výroby a nákupu dle neustále se měnící poptávky.

Jak uspět v zahraničí
Rozhodující pro úspěch je podle Františka Čulíka konkurenceschopnost výrobce: „Uspěje ten, kdo nabídne nejlepší poměr užitné hodnoty a ceny výrobku. Dobře zavedený a využívaný informační systém umožňuje dosažení maximální úrovně využití podnikových zdrojů, tedy co nejnižších nákladů na vstupy, dobré využití výrobních kapacit, rychlé promítání různých technických a ekonomických poznatků do další výrobní praxe podniku.“
Například v automobilovém průmyslu se podle Michala Kouby díky standardizovanému řešení logistiky v ERP a použití EDI čeští dodavatelé aktivně zapojili do celosvětové sítě: „Díly od nás jsou součástí finálních výrobků téměř všech značek, které se v Evropě montují.“
Informační systém musí podle Jiřího Rákosníka firmě poskytnout backoffice pro splnění požadavků zákazníka a je lhostejno, zda je to tuzemský či zahraniční zákazník: „Stále jde o to, aby firmy měla včas informace o tom, zda se jí zakázky vyplatí a zda plní parametry produkce, které po ní požaduje zákazník.“
„Každá firma by měla volit ERP systém s jasným dlouhodobým plánem rozvoje. Máme klienty s pobočkami po celé Evropě. Systém mají nainstalovaný v centrále v Česku a nové pobočky pouze připojují. V Česku je mnoho firem, které se snaží podnikat nadnárodně. Pokud mají distribuovanou instalaci svého informačního systému, je kontrola byznysu obtížnější. Pokud používají různé informační systémy, jsou to hazardéři nebo si neváží svých zdrojů,“ říká Vladimír Bartoš.

Lokální nebo nadnárodní
Lokální ERP systémy podle Milana Černého určitě mají místo na trhu a jsou vhodné pro menší společnosti: „U exportně orientovaných společností většího charakteru je očekáváno, že i jejich IS je robustní a mezinárodně uznávaný. Tyto systémy jsou většinou dobře připraveny pro spolupráci s dodavateli i odběrateli a respektují standardy běžné v západoevropských společnostech. Pobočky zahraniční společnosti si obvykle nemohou moc vybírat a používají to co jejich matka v zahraničí.“
Pro exportně orientované podniky jsou podle Františka Čulíka jednoznačně vhodnější systémy nadnárodních výrobců: „Jsou přeložené do mnoha jazyků, umějí zpracovávat účetní evidenci ve více měnách současně, disponují parametricky řešenými funkcemi podporujícími přizpůsobení specifickým národním legislativám, ve výrobě jsou standardem funkce pro vícemístné plánování, informační podporu dodavatelských řetězců či elektronickou komunikaci pomocí standardů EDI a XML.“
„Většina exportně orientovaných podniků se orientuje na výrobu komponent. Pro ně je klíčová standardizace výroby a výrobkové základny. Jde ovšem rovněž o standardizaci účetních informací o firmě, oceňování majetku nebo komunikačních kanálů,“ říká Michal Kouba. Potenciální zahraniční partneři se podle jeho slov čím dál tím více zajímají i o vnitřní chod firmy. Pokud uvidí, že firma využívá standardní řešení ERP na běžné platformě, je pro ně lépe čitelná.
„Podle mého názoru je využití lokálního informačního systému pro exportně orientovanou firmu vždy jedním z omezujících faktorů,“ tvrdí Vladimír Bartoš. V oblasti funkcionality podle jeho slov často klient narazí na nedostatky v podpoře EDI komunikace, v jazykové podpoře či v podpoře legislativy cílových zemí. Pokud prý bude chtít expandovat do zahraničí, kromě legislativy narazí na neschopnost dodavatele IT efektivně implementovat lokální systém v cílových zemích.
Podle názoru Jiřího Rákosníka nejde o původ ERP systému, ale jde především o zkušenost a o znalost zákaznických požadavků: „Neindikujeme rozdílné požadavky zahraničních zákazníků.“ /kp/

Novinky v oblasti informačních systémů

Jaké novinky renomovaní dodavatelé podnikových informačních systémů v současné době nabízejí a co připravují pro své zákazníky?
JKR integruje výrobní procesy společně s projektovým řízením dodávek, což je podle Jiřího Rákosníka pro řadu dodavatelů investičních celků zajímavé řešení a přináší jim to přidanou hodnotu při pokrytí celého procesu produkce od projekce po finální montáž.
„V současnosti Oracle nabízí řešení pro společnosti, které jsou velmi závislé na správném odhadu poptávky ze strany svých zákazníků, produkují produkty s relativně krátkou expirační lhůtou, a proto nemohou velké výkyvy v poptávce krýt ze skladových zásob,“ popisuje Milan Černý. Tento segment trhu dnes podle něj trpí stoupajícím trendem různých prodejních akcí, které mnohdy ze dne na den mění o jeden až dva řády objem zákaznické poptávky. „Podstatou řešení je schopnost analyzovat historická data v závislosti na hlavních příčinách jejich výkyv - což je většinou především historie prodejních akcí, či jiných významných vlivů jako třeba Vánoc či Velikonoc,“ tvrdí Milan Černý a pokračuje: „Z praktických analýz máme zjištěno, že v našich podmínkách dokážeme zákazníkům ušetřit obrovské částky a návratnost takového projektu může být kratší než jeden rok.“
„V posledních letech se zaměřujeme zvláště na rozšíření nabídky pro segment menších výrobních firem, které sice již využívají tradiční funkcionality ERP systémů, ale chybí jim moduly pro další oblasti, jako například podpora procesů plánování a řízení výroby, speciální manažerské informační systémy či systémy pro podnikovou správu dokumentů,“ přibližuje František Čulík.
„Podporujeme rozvoj ERP řešení ve specializovaných oblastech, třeba v kontrole jakosti, elektronické fakturaci nebo mobilní údržbě. Postupně rozšiřujeme svoje služby v oblasti řízení výroby pomocí MES a integrace výrobních systémů s ERP,“ vyjmenovává Michal Kouba.
Informační systém QAD přichází s novými nástroji pro plánovače. Jde o „Plánovací tabule“, které fungují jako asistent plánovače. Umožňují automatické přeplánování všeho, co lze a následně poskytují plánovači informace o konfliktech a souvislostech a umožňují mu přeplánovat s jeho ručními zásahy. Dalšími novinkami jsou podle Vladimíra Bartoše rozhodovací tabule pro manažery firmy a připravují se nástroje pro měření výkonnosti procesů.
 

Publikováno: 15. 7. 2012 | Počet zobrazení: 2447 606