Lisování dýňového oleje
V českých zemích není dýňový olej ještě příliš rozšířený. Díky jeho velké popularitě v sousedním Rakousku se ale stále častěji dostává i do našich kuchyní. Na rozdíl třeba od oleje lisovaného z jader hroznů révy vinné nesnáší dýňový olej dlouhodobě vyšší teploty než 120˚, je proto používán hlavně zastudena – do salátů, pomazánek, k sýrům atd.
Pro výrobu tohoto oleje byla vyšlechtěna štýrská olejnatá dýně se semínky bez tlustších bílých slupek. Temně hnědozelená barva oleje, v protisvětle načervenalá, není líbivá na pohled, ale chuťově je dýňový olej delikatesa. Zájem o tento druh oleje všeobecně roste, a to i v Asii, zejména v Číně. Dnes je třeba ve Štýrsku s asi nejvhodnějšími půdními i klimatickými podmínkami několik desítek lisoven s celoročním provozem. K popularitě dýňového oleje přispěla nejen specifická chuť s ořechovým nádechem, ale i vysoký obsah stopových prvků, minerálních látek a vitamínů s antioxidačními účinky a také absence cholesterolu. Průmyslová výroba obsahuje po vyčištění až 10 výrobních fází od drcení mezi válci, ohřevu párou, lisování, filtrace v odstředivkách, odstranění pěny, neutralizace sodou až po rychlé propaření párou o teplotě cca 230˚.
Rakousko je zemí se stále větším prodejem bioproduktů. K tradičním formám propagace i prodeje biopotravin patří např. vídeňský Genuss Festival, který se letos konal v Městském parku (Stadtpark) 11. až 13. května a farmáři ze všech spolkových zemí zde prezentovali své produkty v 70 stáncích. Přirozeně tu nechyběl ani stánek s prodejem a ukázkou malovýroby dýňového bio oleje. Z vyčištěných jader, splňujících podmínky pro biopotraviny, se vyrobí olej v jedné jediné operaci, a to lisováním zastudena v malém šnekovém lisu. Farmář extrémně šetrným způsobem lisuje čerstvý olej pro své zákazníky každý týden, přičemž z cca 2,5 kg semen získá 1 l oleje. Současně s olejem vychází ze středové části lisu jen vlažný zelený výlisek, který se uplatňuje ve zdravé výživě nebo slouží jako krmivo pro ryby. /jk/
656
.gif)
