Země vycházejícího slunce a zapadajícího atomu
Japonsko se připojuje k Německu, Švýcarsku a dalším zemím, které se po fukušimské katastrofě odklánějí od jaderné energetiky a plánuje do 30 let opustit nukleární zdroje, a nahradit je obnovitelnými. Jaderní odpůrci poukazují na nové příležitosti, které může tento krok přinést, zastánci atomu upozorňují naopak na možné nepříznivé dopady na konkurenceschopnost japonské ekonomiky.
Japonská vláda oznámila 14. září svůj záměr ukončit do roku 2040 provoz všech jaderných elektráren v zemi. Rozhodnutí o postupném zastavení výroby atomové energie je reakcí na loňské neštěstí v atomové elektrárně Fukušima, které přimělo japonský parlament vzdát se plánu z roku 2010, jež počítal s tím, že do roku 2030 budou více než polovinu výroby energie v zemi zajišťovat právě jaderné elektrárny. Tokio chce výpadek původně plánované jaderné energie nyní nahradit podílem energie z obnovitelných zdrojů. Většina dodávek bude ale pocházet z tepelných elektráren. To bude ovšem znamenat velké nároky na dovoz ropy, uhlí a plynu, což pro zemi kriticky závislou na jejich dovozu představuje nemalou ekonomickou zátěž.
Premiér Jošihiko Noda nicméně také uvedl, že před vypršením zmíněné lhůty budou moci být ještě restartovány reaktory, které budou při nynějších prověrkách shledány bezpečnými. Přísnými bezpečnostními testy už úspěšně prošla řada z nich, do provozu ale byly znovu uvedeny pouze dva reaktory v Ohi v západním Japonsku.
Japonsko bylo před fukušimskou katastrofou třetím největším producentem jaderné energie na světě a tamní průmyslníci se po německých zkušenostech odklonu od atomu obávají – zaměření na fosilní paliva a obnovitelné zdroje podle nich zvedne ceny elektřiny, což japonské podniky konkurenčně znevýhodní. Japonská vláda nedávno odhadla, že pokud by země od jaderné energie odstoupila okamžitě, musela by ročně zaplatit za dovoz surovin o 40 mld. dolarů víc, než dosud.
Zastánci jaderného stopu ale podobně jako v Německu namítají, že strašení ekonomickými škodami je přehnané a sektor obnovitelných energií podle nich naopak na sebe může navázat nové podnikatelské příležitosti a možnosti inovace, což by podle nich mělo naopak v konečném důsledku nastartovat hospodářský růst. Odklon od jaderné energie bude však každopádně nepříjemnou záležitostí pro japonské výrobce působící v jaderném průmyslu, vzhledem k tomu, že tamní energetika mohutně využívající nukleární energii působila jako významný referenční faktor.
596
