ALVEL se podílí na vývoji lepšího jaderného paliva
Společný česko-ruský podnik ALVEL vznikl koncem roku 2011 jako vyvrcholení dlouhodobé spolupráce české firmy ALTA Invest, a.s., a ruské palivové společnosti JSC TVEL, patřící do státního konsorcia jaderných firem Rosatom. U příležitosti uplynutí jednoho roku od podpisu zakládajících listin jsme položili několik otázek výkonnému řediteli ALVEL, a.s., Josefu Běláčovi.
Jak byste zhodnotil téměř roční působení firmy ALVEL?
Celý první rok probíhal ve znamení rozjezdu společnosti se vším, co k tomu patří. Prvotním úkolem bylo zformovat základní tým, na kterém lze postavit další rozvoj společnosti. V současnosti máme stabilizovaný tým 10 lidí, převážně z českých specialistů. Dalším úkolem bylo nastavit základní vnitřní procesy a vztahy se zákazníky - jak s těmi aktuálními, tak s potenciálními. Detailní komplexní hodnocení včetně ekonomických výsledků budeme schopni prezentovat až v únoru příštího roku.
Splnil společný podnik očekávání obou firem?
Založením ALVELu obě společnosti směřují k vytvoření inženýrsko-technologického centra v oblasti jaderné energetiky se zaměřením nejen na elektrárny v ČR, ale také v dalších zemích Evropy. Zatímco česká strana získává prostřednictvím centra přístup k know-how o nejmodernějších jaderných technologiích, TVEL si od podniku slibuje posílení své současné pozice na evropském trhu. Zároveň plánuje rozšíření působnosti i mimo jadernou energetiku. Z tohoto pohledu si myslím, že ALVEL očekávání naplňuje.
Jaká jsou specifika spolupráce české soukromé firmy se státním zahraničním podnikem?
Fungování ve společném podniku je pro obě strany výzvou. Máme naštěstí více než 15 let zkušeností z minulé vzájemné spolupráce. TVEL je firma mezinárodního formátu, s dlouholetým působením na zahraničních trzích, se širokým know-how. ALTA je dynamická firma s vysokou mírou flexibility. V ALVELu se snažíme tyto dva prvky maximálně využít pro rozvoj firmy a její etablování na trhu.
Jaké služby ALVEL nabízí?
V současnosti se ALVEL soustředí na poskytování služeb v oblasti palivového cyklu jaderných elektráren. Posiluje vlastní kapacity v projektování a hodnocení bezpečnosti překládek jaderného paliva v reaktoru. Dále se zabývá optimalizací jeho využívání a přípravou dokumentů pro státní dozor, který využití paliva schvaluje. Jaderné palivo jako vysoce sofistikovaný produkt významným způsobem ovlivňuje nejen jadernou bezpečnost, ale i výkonnost a ekonomickou efektivitu jaderných elektráren. Náklady na palivo tvoří až 25 % celkových provozních nákladů jaderných elektráren. Logickým trendem je tedy parametry paliva neustále vylepšovat. Například u českých jaderných elektráren modernizované palivo společnosti TVEL zásadním způsobem přispívá ke zvýšení celkové roční výroby a dosažení cílů 15 TWh v Temelíně a 16 TWh v Dukovanech, které si před časem vytyčil ČEZ.
Můžete jmenovat nějaké konkrétní projekty, na nichž pracujete?
Nejvýznamnějším projektem je nyní naše účast na vývoji a ověřování nových perspektivních slitin využitelných jako pokrytí palivových proutků a jako konstrukční materiály palivových souborů. Tento projekt je naplánován na 7 let. Hlavním partnerem ALVEL v tomto projektu je výzkumný ústav VIINM Bočvara. Při realizaci spolupracujeme s UJV Řež, UJP Praha, Škoda JS a také se společností ČEZ. V rámci tohoto projektu pracujeme i na vývoji metod pro modelování chování palivových proutků za provozu a v nestandardních stavech.
Dalším z projektů, na němž se ALVEL podílí, je projekt dosažení bezporuchového provozu paliva v reaktorech VVER-1000. Tento projekt zahájil TVEL na jaře letošního roku s cílem zapojit do něj jaderné elektrárny tohoto typu v ČR, Bulharsku, na Ukrajině a v Rusku. V současnosti se frekvence výskytu netěsností proutků pohybuje kolem 10-6 (tj. jeden z milionu palivových proutků použitých v palivových souborech). Pracovní skupiny složené z odborníků z jaderných elektráren, společností zabývajících se projektováním paliva a z výrobních závodů se budou detailně věnovat procesům a jednotlivým částem projektování, výroby, provozu a manipulací s palivem. Od tohoto postupu si TVEL a ostatní účastníci slibují významné přiblížení směrem k nulovému výskytu netěsností u paliva za provozu. To sníží výrobní ztráty i celkovou radiační a ekonomickou zátěž spojenou s jejich výskytem.
Jaký dopad může mít na ALVEL plánovaný odklon některých evropských zemí od jaderné energetiky (např. Německo, Švýcarsko, Litva)?
Pokud k němu opravdu dojde, bude to pro nás příležitost. V těchto zemích vzroste poptávka po službách v oblasti vyřazování jaderných elektráren z provozu a nakládání s vyhořelým palivem. Pozorně proto vývoj sledujeme, vyhodnocujeme a jsme připraveni reagovat.
A co myšlenka z minulých let vybudovat v Česku výrobní závod na jaderné palivo?
Návrh energetické koncepce nedávno schválený vládou s takovouto alternativou počítá. ALVEL v současné době analyzuje ekonomické a technické podmínky takovéto alternativy. Že může být výrobní technologie TVEL dostupná i zahraničním partnerům, dokládají projekty výstavby výrobních závodů v Číně a nejnověji také na Ukrajině.
778
