Počátky rentgenologie na Moravě
Loni uplynulo 110 let od sestrojení prvního rentgenového přístroje na Moravě, který byl po dvouletém ověřování od roku 1902 již plně využíván. Je zajímavé, že první rentgen neměla žádná klinika nebo nemocnice, ale venkovský lékař MUDr. František Dreuschuch v Náměšti nad Oslavou. Ten údajně předběhl Brno a Olomouc o zhruba rok.
Paprsky X objevil německý fyzik Wilhel Gebbert Conrad Röntgen (1845 – 1923) v roce 1895 a vzápětí začala erlangenská firma Reiniger Gebhert a Schall rentgenové přístroje hromadně vyrábět.
Toto zařízení zakoupil např. již v roce 1897 Spolok spišských lekárov a lekárnikov. Přibližně ve stejnou dobu si pořídil rentgen jeden pražský hoteliér, který ho však používal hlavně pro pobavení hostů. Nicméně se na tomto aparátu podařilo prokázat jednomu z diváků spolknutý hřebík, který mu byl následně vyoperován.
Řada lékařů si začala uvědomovat přednosti tohoto objevu, ale pořízení přístroje nebylo snadnou záležitostí jak po stránce finanční, tak i technické; proto s pořízením nejprve trochu váhali.
MUDr. František Dreuschuch (1855 – 1938) však neztrácí čas a rozhoduje se, že si přístroj postaví sám a pouze zakoupí lampu. Nejprve prostuduje dostupnou literaturu a následně zřizuje na náhonu u domu č. 19 malou elektrárnu, a to za pomoci nadšených místních řemeslníků. Souběžně se synem navrhují a vyrábějí funkční rentgenový přístroj včetně vysokonapěťové části. Montáž a zkoušky proběhly úspěšně již v roce 1900 a s místním fotografem pořizují i první rentgenové snímky, které jsou nad očekávání kvalitní. Na prototypu je ale stále co vylepšovat. Velkou vzpruhou v práci je mu novinová zpráva, že Královská akademie věd ve Stockholmu uděluje v roce 1901 prvních 6 Nobelových cen a hned prvním fyzikem mezi
laureáty je právě W.C. Röntgen. Tuto zprávu má pak stále na zdi své ordinace. Krátce nato dokončuje MUDr. Dreuschuch „průkopnické“ práce a od roku 1902 používá rentgen již běžně ve své praxi.
V této době se ale ještě nic nevědělo o škodlivých účincích záření a lékaři se nijak nechrání. Tak jako většina prvních rentgenologů i on onemocní rakovinou kůže a na bolavé ruce pak nosí ze zdravotních i estetických důvodů kožený návlek. Část ruky mu chtěli dokonce amputovat, ale zákroku se již nedožil.
Rozsah aktivit MUDr. Dreuschucha byl obrovský. Vedle rentgenologie byl tento venkovský lékař, ale s titulem státního zdravotního vídeňského rady, také propagátorem očkování. Sérum připravil a poprvé aplikoval na sobě i na rodinných příslušnících – manželce a dceři. V této oblasti úzce spolupracuje s tehdejšími předními českými bakteriology – profesory Hlavou a Honlem.
V době 1. světové války dosahuje nemalých úspěchů při eliminaci následků antraxu.
Své kreslířské nadání využívá při zpracování ilustrací pro vysokoškolské učebnice. Má těsnou vazbu zejména na pražskou lékařskou fakultu, ale nabídky zde učit odmítá – nechce opustit své pacienty. Po večerech tráví hodiny u mikroskopu a v laboratoři. Mimořádnou pozornost věnuje přípravě aktivní účasti na lékařských kongresech od Paříže až po Petrohrad a Moskvu.Většinou přednáší v jazyce hostitele.
Ve svém regionu prosazuje zavádění hygienických zásad a nezanedbává ani stavovské povinnosti – aktivně pracuje v lékařské komoře a je i spoluzakladatelem lékařské záložny.
Nikdy nezbohatl, vydělané peníze většinou investuje do vybavení laboratoře a ordinace a přirozeně i do vzdělání svého i rodiny. Chudé léčí často zdarma a při návštěvě nemajetných občas u nich „zapomene“ nějaké peníze.
I když zhoubná choroba velmi ovlivnila konec jeho života, umírá přesto v úctyhodných 83 letech.
Jablko často nepadá daleko od stromu, a to platí i pro Dreuschuchovu rodinu. Ve
šlépějích otce šel i syn, rovněž František, který působil jako docent rentgenologie
v Bratislavě a pak v Praze a byl 6. generací ranhojičů a lékařů v této rodině.
Díky nejbližším potomkům se dochovalo mnoho cenných materiálů, a to umožnilo uspořádat v Náměšti nad Oslavou krátce před 110 výročím Dreuschuchova rentgenu velmi zajímavou výstavu a vzpomínkovou akci.