Němečtí průmyslníci nejsou spokojeni s energetickou situací v zemi
Rychlé politické rozhodnutí o definitivním odklonu Německa od jaderné energie dělá těžkou hlavu špičkám tamního průmyslu. Šéf jedné z největších německých energetických společností se dokonce otevřeně vyjádřil s kritikou energetické revoluce v Německu, která podle něj ve skutečnosti životnímu prostředí a přechodu k ekologičtějším zdrojům energie více škodí, než pomáhá.
Zelená energetická revoluce „Energiewende“ má podle ředitele energetické společnosti E.On Johannese Teyssena za následek rostoucí cenu proudu, méně dodavatelů a rostoucí emise CO2. Obnovitelné zdroje brzdí výrobu energie z moderních plynových elektráren a evoluci jaderné energie - tvrdí Johannes Teyssen, nicméně nepředpokládá, že by se Německo k jaderné energetice vrátilo. Od roku 2011 musela společnost vyřadit z provozu JE Unterweser a Isar 1 a do roku 2022 musí vyřadit další čtyři - Grafenrheinfeld (2015), Brokdorf a Grohnde (2021) a Isar 2 (2022).
Největší energetický koncern E.On silně kritizuje současné podmínky pro provozování průmyslu v Německu způsobené přehnanou preferencí „bioproudu“. Firma se proto podle Teyssena zaměří na zahraniční trhy - především na Turecko, Brazílii a Rusko konstatoval koncem května v listu Handelsblatt. Ve svých stížnostech není sám - dva roky po urychleném odstoupení Německa od jaderné energetiky se země potýká se špatnými hospodářskými výsledky a přední průmyslníci hovoří o nutných reformách v energetické politice, která upřednostňuje obnovitelné zdroje vůči levnějším technologiím, jako je například těžba zemního plynu. Německou tržní cenu energií srovnávají také s až třikrát levnější americkou, na níž má značný vliv rozmach těžby břidličného plynu, který ovšem v Evropě tak vehementní podporu nezískal, a je považován spíše za kontroverzní faktor v rozvoji energetického mixu. Ceny uhlí jsou navíc na několikaletém historickém minimu a to motivuje ekonomicky uvažující odběratele i dodavatele k výrobě levnější energie v uhelných elektrárnách, což způsobuje problémy i výrobcům energie - z dražších nedotovaných zdrojů se ji prostě přestává vyplácet vyrábět.
Evropa, usilující o překlopení dosavadní energetické struktury na obnovitelné zdroje, se zřejmě nedočká ekologické energie ani z dalšího z ambiciózních projektů, který měl pro ni (včetně Německa) dodávat elektřinu ze solárních plantáží na Sahaře. Z dříve adorovaného projektu DESERTEC, který měl propojit africkou rozvodnou síť s evropskou pomocí vysokonapěťových kabelů, hlavní aktéři jako Siemens, Bosch aj. postupně vycouvali, a přestože se ještě nehovoří o jeho úplném zrušení, pokud přežije, bude zaměřen spíše na africký kontinent a jeho energetické potřeby. V nové sadě pravidel, které v dubnu zveřejnila skupina DESERTEC Foundation už došlo k výraznému posunu ve prospěch afrických zemí.
565
.gif)
