Nejmenší Bluetooth sluchátka na světě
Aspoň podle jejich tvůrců, kteří se na ně nyní snaží získat finance na crowdfundigovém serveru Indiegogo, se nazývají příznačně Dot - tzn. tečka, a jsou dílem týmu inženýrů a průmyslových designérů Shenzen EnJoYou Electronics. Váží jen 3,5 g a dodávají se jako jednotlivé kusy či v páru pro stereo poslech. Přes svou miniaturní velikost obsahují vyspělé technologie zlepšující citlivost mikrofonu nebo odfiltrování rušivých šumů. Lze k nim bezdrátově připojit až 8 Apple nebo Windows či Android zařízení.
Minikamera může natáčet i pod vodou
Dalším miniaturním rekordmanem z projektů Indiegogo, aspirujícím na přídomek “nej...” svého druhu by se měla stát nejmenší vodotěsná nositelná kamerka nazvaná YoCam firmy Molify. Je určená pro záznam všeho, co se děje v okolí jejího nositele. Zařízení o rozměrech 85 x 30 x 21 mm a hmotnosti pouhých 55 g má podle svých tvůrců odolat vodě při ponoru až do 6m hloubky, což by mělo umožnit bezproblémové natáčení pod hladinou. Její možnosti rozšiřuje i další doplňková zařízení, jako je např. dálkové BT ovládání, víceúčelový magnetický stojánek či montážní klip. Kamerka disponuje širokoúhlým 140° objektivem s ohniskovou vzdáleností f 2.0, micro USB konektorem, slotem na microSD paměťovou kartu, a nabízí záznam s frekvencí 30 snímků/s, obraz s maximálním rozlišením 2,7 K, optickou stabilizaci, HDR mód i kontinuální režim life-logging zaznamenávající nonstop život kolem nositele z jeho pohledu. A tím nemusí být jen člověk, který si kamerku připne na kapsu nebo na zápěstí, ale třeba i domácí mazlíček, protože stejně snadno lze YoCam připevnit i na obojek.
I malá optika zvládne velké zvětšení
Na malé věci, na které obvykle potřebujeme brýle a někdy i ti s dobrým zrakem zvětšovací sklo, můžeme narazit všude. Ovšem ne vždy je příslušná zvětšovací pomůcka po ruce. Ale co si místo lupy pořídit něco lepšího - třeba rovnou mikroskop?
Miniaturní skládací kapesní mikroskop GroXcess nabízí 60násobné zvětšení, průběžné zaostřování, přisvětlení LED diodou, a dokonce emitující UV světlo, které umožní identifikovat např. falešné bankovky – což už samo o sobě může ušetřit řádově větší peníze, než představuje investice do tohoto zařízení. Napájení pro osvětlovací diody obstarávají tři 1,5V baterie. Rozměry 3,6 x 3,7 cm řadí tento miniaturní kapesní mikroskop mezi nejmenší zařízení této kategorie vůbec (na internetových obchodech lze najít jeho nejrůznější varianty, všechny mají ovšem jak se zdá, společného čínského výrobce, což ale neznamená, že tahle pozoruhodná věcička nestojí za nic).
MicroMax LED MM-200 firmy Carson Optical, nebo obdobné klony, jako např. ILLUMAX 100X či Gro1, které nejsou o nic větší (resp. jen nepatrně, protože nejsou skládací) dokážou zvětšovat ještě výrazněji – zoomovací přístroje nabízejí 60 až 100násobné zvětšení, s přisvětlovací LED pro jasný obraz. Opět v kompaktním kapesním provedení, takže není problém mít je stále při sobě.
Tyto mikro mikroskopy jsou užitečnými pomocníky nejen pro hodináře, klenotníky či numismatiky, ale prakticky pro všechny, kdo pracují s malými součástkami, nebo prostě jen chtějí nahlédnout do mikrosvěta kolem nás.
Dárek pro E.T.ho?
Tak trochu sci-fi představuje experiment, který na letošním veletrhu CES v Las Vegas předvedly americké firmy 3D Systems a Planetary Resources: vyrobily součástku kosmické lodě z kovového prášku, což by samo o sobě nebylo nic zvláštního, technologie laserového spékání je dnes již běžně používána, kdyby k tomu nevyužili zcela speciální, totiž mimozemský materiál.
Počítače vs. lidé: další bod pro umělou inteligenci
Po prohře šachové partie, či ve znalostní soutěži s počítači IBM (Deep Blue a Watson) utrpěla lidská nadřazenost nad stroji další ránu: Počítač loni poprvé porazil člověka ve hře Go, považované dosud pro strojovou inteligenci za příliš obtížnou.
Malí giganti na modelářském nebi
Zatímco aerolinie se postupně loučí s posledními stroji B747 a nahrazují je nejmodernější velkokapacitní nástupci - loni např. vyřadila ze služby poslední stroj tohoto typu francouzská letecká společnost Air France - letečtí fanoušci se s touto ikonou letecké dopravny rozloučit nechtějí. A když už se Boeingy B747 přestanou objevovat na pravidelných leteckých linkách, bude možné populární Jumbo Jet vidět aspoň v podobě leteckých modelů. Ten největší si postavil německý modelář Andreas Pitz a jeho stroj o úctyhodné vzletové hmotnosti 70,8 kg je s délkou téměř pět metrů (4,95 m) a rozpětím 5,43 m také největším rádiem řízeným (RC) modelem na světě. Zatím ho nepřekonal ani obří RC model největšího současného letadla světa A380 v měřítku 1:15, i když má o něco větší rozpětí křídel (5,31 m, trup je dlouhý 4,8 m, vzletová hmotnost činí 68 kg). Detailně zpracovaný model v barvách britských aerolinií Virgin Atlantic je vybaven skutečnými proudovými motory i světly jako jeho reálný vzor, takže iluze skutečného letounu je ve vzduchu, kde není možnost srovnání, dokonalá.
55 let od největší jaderné exploze v historii
K letošním technickým výročím patří i připomínka experimentu s největší jadernou bombou, jaká kdy byla vyrobena - naštěstí nebyla nikdy použita ve válečném konfliktu. V říjnu roku 1961 shodil tehdejší Sovětský svaz na poloostrově Novaja Zemlja v Arktickém moři vodíkovou pumu AN-602, která je známa pod označením Car-bomba. Výbušná síla tohoto 25,8 t těžkého monstra odpovídala ekvivalentu 3600 atomových bomb, které byly svrženy na Hirošimu a Nagasaki (nebo 59 milionům tun konvenční TNT výbušniny) a to se projevilo i v projevech exploze: atomový hřib o výšce 67 km dosáhl až do stratosféry a tlaková vlna oběhla Zemi třikrát, záblesk byl natolik intenzivní, že by dokázal způsobit popáleniny třetího stupně až do vzdálenosti 100 km. Pozorovatelé hlásili, že totálně zničené území by představovalo plochu o rozloze Paříže. Je proto až neuvěřitelné, že tento “experiment” s ničivým prostředkem takového kalibru si nevyžádal žádné oběti na životech, ale měl naopak pozitivní vliv: po zkušenostech s touto bombou byly ukončeny jaderné závody o to, které velmoci se podaří vytvořit větší a ničivější jadernou zbraň. Repliku této superbomby bylo možné vidět na výstavě „Úspěch jaderné reakce - 70 let jaderného průmyslu v Rusku” loni na podzim v Moskvě.
Tip na povánoční dárek
Pokud jste nenašli pod stromečkem nic zajímavého a bojíte se, že sváteční hodování se podepsalo na vašich tělesných proporcích, zkuste si nadělit užitečnou pomůcku v podobě zajímavého opaskometru. Své hmotnostní parametry budete mít nejen vy, ale i vaše okolí neustále na očích, pěkně pod kontrolou.
Létající auta dostala zelenou
Místo baterky vám posvítí pantofle
Pokud jste k vánocům dostali bačkory, které vás zrovna moc nenadchly, zkuste je vyměnit za něco lepšího. Třeba poctivé vlněné pantofle s LED osvětlením.
