Švýcarský megaprojekt: Gotthardský úpatní tunel

Při výstavbě nejdelšího železničního tunelu na světě, který přišel na zhruba 9 mld. eur, se významně uplatnily také stavební chemické produkty od společnosti BASF, např. protipožární malta a vstřikovaný cement proti vnikání vody, kdy speciální betonové příměsi pomohly zdolat extrémní výzvy. Na 57 km Gotthardského úpatního tunelu bylo použito kolem čtyř milionů tun betonu – zhruba 40x více než na Burj Khalifa, nejvyšší budovu světa. „V podzemích stavbách jsou na beton protichůdné nároky. Při transportu několik kilometrů hluboko do nitra hory musí být použitelný a nesmí zatuhnout. Jakmile ho ale nastříkáte na stěny tunelu, musí zatvrdnout téměř okamžitě. Toto pro nás byla jedna z největších výzev,“ řekl René Bolliger, vedoucí oddělení podzemních staveb společnosti BASF pro Německo, Rakousko a Švýcarsko. Zatímco superplastifikátory MasterGlenium zajistily, aby byl beton tekutý a funkční, urychlovače stříkaného betonu naopak podpořily zatuhnutí a ztvrdnutí betonu během několika vteřin po nastříkání na stěny tunelu. Systém superplastifikátorů a inhibitorů byl použit i pro počáteční zajišťovací opatření po výkopu a při betonování vnitřní schránky. Kromě toho vyvinula firma speciálně pro výstavbu tunelu také přísadu, která výrazně zpomaluje hydrataci cementu. V kombinaci se superplastifikátory společnosti BASF tak bylo zajištěno optimální využití betonu i přes to, že byl v interiéru hory vystaven vysokým teplotám a dopravován z velkých dálek.

Dvě vertikální šachty sestupují více než 800 m od horské vesnice Sedrun, do jedné ze dvou multifunkčních stanic tunelu, které slouží pro nouzové zastavení a také jako místo pro větrací zařízení a jinou technickou infrastrukturu. Stejně jako v tunelu byl i zde nejprve použit stříkaný beton a poté naneseny stěny litého betonu. „Přeprava betonu přes šachty pomocí vertikálního dešťového svodu byla velmi náročná. Museli jsme mít jistotu, že během klesání betonu se jeho složky od sebe neoddělí,“ vysvětlil Bolliger. Výběrem správného superplastifikátoru betonu a nalezením optimálního dávkování pro aplikační podmínky zajistili specialisté BASF snadnou zpracovatelnost betonu i po několikasetmetrovém volném pádu. Aby se zabránilo vnikání vody, byl do skalních puklin a dutin vstříknut mikrocement.

Obrovské nebezpečí představují v tunelech požáry, a proto jsou požadavky na požární bezpečnost velmi přísné. Pokud se beton zahřeje na teplotu vyšší než 1000 °C, ztrácí svoji nosnost a tunel se zhroutí. Proto byla stěna Gotthardského úpatního tunelu poblíž jižního portálu potažena speciální protipožární maltou firmy BASF s níž stěny tunelu vydrží teploty až do 1400 °C po dobu minimálně 90 minut, což je pro hasičské zásahy velmi drahocenný čas,“ řekl Frank Clement, odborník společnosti BASF na řešení protipožární ochrany v podzemním stavitelství.

O projektu Gotthardskéího úpatního tunelu se dočtete i v nejnovějším vydání TechMagazínu, které vychází 10. června 2016.