Galileo bude mít svůj hlavní úřad v Praze

O zisk sídla Galilea usilovala řadu let, nicméně je potřeba připomenhout, že jde sice prestižní záležitost, nicméně nikoli o špičkové technologické centrum. GSA je jedním z běžných administrativních pracovišť EU, které uděluje licence pro využití tohoto systému a dohlíží, aby jejich držitelé plnili sjednané podmínky. Bude zaměstnávat zhruba stovku úředníků.

Zajímavější je spíše systém samotný. Družicový systém Galileo za 3,5 mld. eur (asi 90 mld. Kč) je zatím vůbec nejdražším společným unijním projektem. Jedním z faktorů, který rozhodnul o vybudování Galilea byla snaha o nezávislost na armádních systémech - GPS a Glonass, byť již byly uvolněny pro civilní účely, mají totož stále pod kontrolou vojáci. Těm bude sice Galileo sloužit také, ale svou podstatou bude civilní. Oproti dosavadím navigačním systémů by měl nabízet i širší paletu komerčních služeb (zejména v oblasti telematiky, logistických aplikací či bezpečnosti v dopravě, či nyní akutální satelitní výběr mýta), základní civilní využití bude ovšem zdarma.

Galileo by finální podobě měl tvořit komplex tří desítek satelitů (z toho tři budou záložní pro případ výpadku některé z družic), napojených na dvě pozemní kontrolní střediska (GCC - Galileo Control Centres), jedno umístěné v německém Oberpfaffenhofenu a druhé v italském Fucinu. Ty budou vyhodnocovat údaje z dvaceti kontrolních bodů (Galileo Sensor Station) po celém světě. Problémem však zatím je, že systém nabírá výrazné zpoždění.  První družice systému Galileo se do vesmíru vydala před 5 lety, 28. propsince 2005, a zatím jsou na oběžné dráze pouze dva satelity (pro plné spuštění systému jich však bude stačit 18). Do provozu měl systém původně vstoupit už v roce 2008, současné prognózy hovoří o roce 2014.

Oproti současným parametrům amerického systémů GPS a ruského Glonass má být Galileo přesnější - jeho veřejná část by měla pracovat s přesností pod 4 metry (v placené variantě až na metr), zatímco na GPS se lze nyní spolehnout s maximálně pětimetrovou přesností, a Glonass pracuje v řádu desítek metrů. Nicméně USA už pracují na modernější verzi GPS, která by měla dosahovat rovněž výrazně lepší přesnosti. Vyšší přesnosti bude evropský navigační systém dosahovat nenjen díky většímu počtu družic, ale i tím, že na rozdíl od předchozích navigačních systémů ponesou satelity Galilea ne jedny, ale hned dvoje atomové hodiny odlišné konstrukce. K dalším přednostem by měl patřit kvalitnější příjem signálu i mezi budovami, dostupnost ve vyšších zeměpisných šířkách.