„Podle nařízení vlády č. 176/2008 Sb., musí být návod k použití ke každému strojnímu zařízení přiložen v úředním jazyku nebo jazycích členských států Evropské unie, ve kterých je strojní zařízení uváděno na trh nebo do provozu,“ osvětluje legislativu Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D., odborný asistent z katedry elektrotechniky Fakulty elektrotechniky a informatiky na VŠB-TU Ostrava. Nedodržování předpisů a spoléhání na znalosti cizích jazyků zaměstnanců je nebezpečným trendem. Zvyšuje se tak pravděpodobnost rizikového jednání ze strany pracovníků, které může skončit poruchou stroje, nebo v horším případě zraněním zaměstnance. Pokud by došlo k pracovnímu úrazu, pravděpodobně by nezůstalo jen u uhrazení léčby zaměstnance. Ten se totiž může obrátit na příslušné úřady a společnost i žalovat kvůli ohrožení jeho zdraví a pochybení při uvedení stroje do provozu. Návratnost investice do nových technologií je v takovou chvíli velmi ohrožena.

Často se navíc lze s dodavatelem nové technologie či stroje domluvit na poskytnutí manuálu předem, aby bylo možné zajistit překlad v požadovaném termínu. Ten by však měl být proveden profesionálně, aby se vyloučila jakákoli případná výkladová pochybnost, takže není dobré spoléhat na vlastní zaměstnance či známé, ale svěřit tuto záležitost odborníkům ovládajícím i příslušnou terminologii v daném oboru. To bývá zpravidla agentura s certifikátem, která má dostatek profesionálních překladatelů, překladatelský software a využívá mnoho dalších výhod své specializace a dlouholetých zkušeností. „Dnes už je nezbytnou a samozřejmou součástí práce překladatele třeba využívání takzvané překladové paměti. Když jeden překladatel z týmu přeloží větu, automaticky ji uloží do sdílené databáze, takže další překladatelé neztrácejí u podobných vět čas a vzájemně se kontrolují,“ říká zakladatel jedné z největších překladatelských agentur na českém trhu Zelenka. Člověka ale v překladatelském procesu podle něj nahradit nelze. Poslední kontrolu proto provádí korektor ve spolupráci s počítačovými programy na kontrolu kvality překladu, protože bez lidského faktoru by se mohly do překladu dostat chyby, které mohou mít velmi závažné následky.

K hlavním důvodům, proč firmy kvalitní profesionální překlad opomíjejí, nebo se snaží využít in-house překladatele z řad zaměstnanců, patří zpravidla finance, ovšem snaha ušetřit za každou cenu v sobě nese i nezanedbatelná rizika. „Kvalitní překlad dokumentace či jiného materiálu do jazyka koncového uživatele by měl být chápán jako nutná součást celkové investice. Měli jsme klienta, jemuž se při obsluze stroje zranil zaměstnanec kvůli chybějícímu manuálu v rodném jazyce. Náklady na odškodnění pak několikrát přesáhly částku, kterou by firma vynaložila za překlad,“ říká Zbyněk Zelenka.