Studenti počítačových věd v 80. letech a počátkem let 90. preferovali operační systém UNIX - byl výkonný a nabízel funkce, které Windows neuměly, např. multitasking, ale měl jedno zásadní omezení, konstatuje Ralf Flaxa, prezident pro engineering ve společnosti SUSE: nebyl dostupný zdarma, takže studenti jej nemohli používat doma. Jednou z dostupných alternativ byl Minix, ale měl omezený rozsah a byl navržen především pro profesory, kteří učili počítačové vědy. Linus Torvalds se proto rozhodl vytvořit vlastní OS, aby studenti mohli pracovat doma na svých počítačích, ale bez omezení daných Minixem nebo finanční náročnosti UNIXu.

Od úplného počátku vzbudil tento nový operační systém rozruch, a to, že jej Linus Torvalds od samého počátku volně zpřístupnil, se ukázalo jako velmi šikovný tah. Studenti a nadšenci začali opravovat chyby a přidávat funkce, přičemž jejich motivací nebylo nic jiného než přání vytvořit fantastický operační systém. Brzy poté začaly některé časopisy zaměřené na UNIX psát první články o Linuxu, což vzbudilo zájem o tento systém ze strany firem. Ty v tomto OS viděly potenciál, že bude stejně výkonný jako UNIX, ale ze své povahy bude zdarma a otevřený. Chytré firmy začaly posílat studentům hardware, aby tak pomohly s procesem vývoje.

Klíčovým byl zejména moment, kdy se Linux stal dostupným nejen pro PC, ale i pro jiné hardwarové platformy, jako např. DEC Alpha, a tím se stal komerčně využitelným jako alternativa UNIXu a Windows. Signálem, že Linux uspěl bylo, když jej začali mohutně podporovat první z velkých výrobců hardwaru. Na hardwarové straně to dokumentovalo např. rozhodnutí IBM investovat do Linuxu 1 miliardu dolarů, na softwarové straně to může být chvíle, kdy Oracle začal portovat své databáze pro Linux nebo když se SAP rozhodl portovat na něj své aplikace, konstatuje Ralf Flaxa.

V současné době se Linux stává jedním z významných hnacích motorů digitální transformace firem a jejich IT infrastruktury, které ovlivňuje více, než si umíme představit. Na druhou stranu, vzhledem k tomu, jak neustále rostou objemy dat produkované firmami i spotřebiteli, roste i trh s aplikacemi, které nesmějí nikdy selhat, a aplikacemi pro analýzu dat. Výsledkem je, že mnohé společnosti přesouvají svá data na cloud, aby snížily náklady a aby jejich IT infrastruktura byla efektivnější. V tomto kontextu dokážou linuxová řešení poskytnout spolehlivost a bezpečnost a právě z toho důvodu Linux používají mnozí poskytovatelé cloudových řešení, jako AWS nebo Microsoft Azure, ve svých datových centrech. Přínosy jsou zřejmé: díky zájmu o Linux ze strany stále rostoucí komunity vývojářů, přicházejí aktualizace rychleji než u tvůrců proprietárního softwaru a bezpečnostní díry jsou odstraněny dříve.

Linux jako takový patří mezi nejrozšířenější operační systémy v podnikovém prostředí, ale ve skryté, pro běžného uživatele „neviditelné“ podobě se s ním

každodenně setkáváme v řadě nejrůznějších aplikací, které se už staly neoddělitelnou součástí našeho světa - od navigace či zábavních systémech v automobilech, přes mobilní telefony s Androidem, který běží na linuxovém jádru a vytváří jej společnost Google, nebo smart TV, bezdrátové routery a WiFi hotspoty až po superpočítače - vše funguje na Linuxu a linuxových základech.