Z akce, které se zúčastnili představitelé Rosatomu, českých dodavatelů pro jadernou energetiku a zástupci několika dalších institucí vyplynulo, že řešením může být rozšíření stávajících dodávek do elektráren stavěných Rosatomem v Rusku i v dalších zemích.

Leoš Tomíček, starší viceprezident společnosti Rusatom Overseas seznámil účastníky se současnými i potenciálními projekty Rosatomu v Rusku a dalších zemích, na kterých se již dnes podílí řada českých firem. Příkladem může být první blok Novovoroněžské JE-II s prvním reaktorem generace III+, nebo projekty ruských elektráren Kalininská a Rostovská, v běloruském Ostrovci, v indické JE Kudankulam a v čínské JE Tchien-wan.

V současnosti má Rosatom podepsány kontrakty na výstavbu 13 nových bloků a vede jednání o 15 dalších. Ve většině těchto projektů je očekávána účast českých subdodavatelů a uvažuje se o rozšíření vzájemné spolupráce. Příkladem může být jordánská jaderná elektrárna, do níž by české firmy mohly dodat kompletní strojovnu. Českým dodávkám na projekty Rosatomu nahrává podle Tomíčka struktura dodavatelského řetězce, který není striktně stanoven pro všechny projekty.

Nové reaktory jsou výrazně bezpečnější

Andrej Aniščenkov, technický ředitel Rusatom Overseas představil technologický vývoj reaktorů VVER, především z hlediska bezpečnosti. Tyto reaktory se řadí ke generaci III+, což znamená, že jde o jedny z nejmodernějších reaktorů, které jsou dnes ve světě stavěny. Bezpečnostní systémy jsou rozděleny do čtyř shodných, nezávislých a fyzicky separovaných divizí, což zlepšuje reakci elektrárny na mimořádnou událost. Navíc jsou tyto aktivní systémy zálohovány pasivními, které nevyžadují ke svému spuštění a provozu ani elektřinu, ani zásah obsluhy. Patří k nim pasivní odvod tepla z reaktoru, systém ochrany primárního okruhu před přetlakem, rekombinátory vodíku, pasivní odvod tepla z kontejnmentu, pasivní systém vstřikování kyseliny borité a lapač taveniny. Díky těmto systémů je blok schopen samostatného provozu minimálně po dobu 72 h od vzniku mimořádné události, jako např. výpadku napájení bloku.

Metody financování v nepředvídatelné době

Dalším z témat kulatého stolu bylo i financování výstavby jaderných elektráren. Josef Kotrba,

 vedoucí partner společnosti Deloitte ČR to okomentoval slovy: „V současné době se nové jaderné elektrárny financují buďto pomocí contract for difference, tedy doplatkem ceny, aby se výstavba provozovateli vyplatila, nebo finským systémem spotřebitelského družstva, kdy se spotřebitelé spolu s dodavatelem složí na výstavbu nové elektrárny. Maďarsko zase uplatnilo systém na bázi mezivládní dohody a společného financování oběma stranami. Současný stav energetického trhu v Evropě, kdy je budoucnost poměrně obtížně predikovatelná, bohužel v podstatě neumožňuje financování jaderných elektráren z prostředků výrobců jako takových.“

Zajištění financování bude důležitým předpokladem i pro rozšíření dodávek českých firem. Předseda Občanské bezpečnostní komise při JE Dukovany, Aleš John, uvedl na závěry diskuze: „Český průmysl musí provést několik kroků k tomu, aby mohl rozšířit spolupráci s Rosatomem. Jedním z nich je spojit se a nabídnout komplexní nabídku technologického celku, např. strojovny, avšak při zajištění exportního financování.“