Ve dnech 7. a 8. listopadu se Mariánské lázně staly dějištěm tradičního setkání českých plynárníků - Podzimní plynárenské konference. Letošního, již 23. ročníku nejvýznamnější české akce zaměřené na problematiku plynárenství pořádané Českým plynárenským svazem (ČPS) se zúčastnily téměř čtyři stovky odborníků z plynárenství a příbuzných oborů.

Konference přinesla řadu námětů, kterým by se české plynárenství mělo nadále věnovat - mj. vyvinout úsilí pro prosazení úpravy připravovaného antifosilního zákona, podle kterého by při omezování využívání fosilních paliv bylo v prvé řadě přihlíženo na jejich vliv na životní prostředí.

Letošní konference se zúčastnil i prezident Mezinárodní plynárenské unie (IGU) David C. Carroll. Své vystoupení nazval „Raising the global voice of gas“. Zdůraznil, že obor usiluje o zlepšení kvality života tím, že nabízí zemní plyn, který je klíčovým přispěvatelem k udržitelné energetické budoucnosti a proto je nutné se věnovat oblasti Gas Advocacy. „Větru a slunci poručit neumíme, ale plynu ano“, zemní plyn by již neměl být spojován s tradičními způsoby jeho využití, ale daleko více by měli mít lidé zafixovaný zemní plyn jako efektivní a levné palivo pro pohon vozidel či pro výrobu elektřiny, tepla a chladu, zdůraznil David Caroll.

Předseda Rady ČPS Jan Valenta poukázal na to, že plynárenství se o budoucí místo zemního plynu v energetickém mixu musí aktivně starat, a upozornil, že na rozdíl od elektroenergetiky nemusí plynárenství investovat velké prostředky do přechodu na necentrální zdroje. Zemní plyn je do budoucnosti dlouhodobým a dobrým řešením, stabilní energetický zdroj s minimálními emisemi, s kvalitní a profesionálně spravovanou infrastrukturou.

Prezentace místopředsedy Rady ČPS Martina Herrmanna „Budoucnost zemního plynu je ohrožena“ nastínila zásadní problém - Evropou prochází antifosilní vlna a vedle antifosilního zákona, který připravuje MŽP, mohou pozici zemního plynu v ČR ohrozit i uvažované zavedení uhlíkové daně a zrušení osvobození zemního plynu pro domácnosti od daně. První dopad této „antiplynové“ vlny již plynárenství zaznamenalo - v rámci navýšení prostředků 1. výzvy kotlíkových dotací o 300 mil. Kč již není možné z tohoto navýšení čerpat prostředky na plynové kotle…

Vystoupení Jana Rumla, výkonného ředitele ČPS, bylo věnováno využití biometanu. Upozornil na to, že Národní akční plán čistá mobilita se také zabývá rozvojem alternativních zdrojů, jako je biometan či vodík. Proto se plynárenství musí zabývat i těmito palivy. Bioplyn je dnes využíván hlavně pro výrobu elektřiny, v roce 2015 se podílel na výrobě elektřiny v ČR z 3 % a byl v této sféře nejvýznamnějším obnovitelným zdrojem. Bioplyn, resp. biometan,

lze využít efektivně i jako příměs do zemního plynu - do konce roku 2016 bude v ČPS dokončena studie proveditelnosti pilotního projektu nástřiku biometanu do plynovodních sítí.

Václav Chrz ze společnosti Chart Ferox se zabýval rozvojem malých a středních technologií zkapalněného zemního plynu (LNG) v Evropě. LNG může být využito nejen jako pohonná hmota, ale uplatnění najde i u těch zákazníků, kteří potřebují plyn pro technologické nebo energetické využití. Důvodem pro volbu LNG mohou být např. velká vzdálenost od plynovodní sítě, nerovnoměrná spotřeba či technologie, která nemůže využívat odorizovaný plyn. Hlavním zdrojem LNG je dovoz z terminálů, ale je možné využívat i LNG ze zkapalňovačů vybudovaných na vrtech nebo na plynovodech. Technologie využití LNG pro energetické a dopravní účely je již rozvinutá, pro ČR v návaznosti na direktivu o vybudování infrastruktury pro alternativní paliva je aktuální úkol zajistit průjezdnost ČR pro vozidla na LNG.

V rámci žatecké Průmyslové zóny je využíván LNG, v brzké době bude k dispozici i plnicí stanice LNG.