Německý výrobce kabelů, společnost igus, zastupovaná v česku litoměřickou firmou Hennlich, zdvojnásobila kapacity speciálního testovacího kontejneru pro zkoušky pohyblivých kabelů při extrémních teplotách. Díky tomu je firma schopna jako jediná udávat zaručené údaje o teplotách pro kabely ve fixním uložení, pohyblivé aplikaci nebo speciálním použití v energetických řetězech.

Samotné nepřetržité pohyby jsou pro kabely velkou výzvou, ale jak se chovají při extrémních teplotách od -40°C nebo při +60°C? Na trhu existují mezinárodně platné normy pro pohyblivé kabely, ale neudávají spolehlivé údaje o době životnosti pohyblivých kabelů při extrémních nízkých či vysokých teplotách při používání v energetickém řetězu. Z tohoto důvodu firma igus testuje více než 10 let své kabely v nepřetržitých pohybech při těchto podmínkách prostředí. V současnosti zřídila firma další testovací plochu. V rámci rozšíření testovací laboratoře v Kolíně nad Rýnem firma přistavěla druhý kontejner o délce 12 m. V něm bude provádět testy za horka nebo chladu. V obou kontejnerech lze pohybovat energetickými řetězy s kabely v různých délkách (také kluzných) a při různých rychlostech. Díky tomuto rozdělení získá přesnější výsledky testů a zaručené údaje o době životnosti při extrémních teplotách.

Díky mnohostranným testům v reálných podmínkách je igus jako jediný dodavatel na trhu schopen udávat ve svých katalozích chainflex u každého kabelu tři údaje pro vhodný poloměr ohybu a přípustnou teplotu. „Udáváme nejen údaje, při jakých teplotách se kabel hodí pro fixní pevné uložení, stejně tak pro pohyb dle normy pro zkoušku navíjení za studena. Můžeme ale i ke každému kabelu chainflex udat teplotu, při které lze zaručit jeho spolehlivé fungování i v energetickém řetězu“, říká Jan Švarc z firmy Hennlich.

Tak jako jsou rozdílné teploty, tak se liší i problémy, které mohou nastat v aplikacích v těchto podmínkách: při zkouškách v chladu jsou největší výzvou praskliny v plášti. Při velmi vysokých teplotách vniká naopak nebezpečí z toho, že kvůli termickým změnám vnějšího pláště přestane držet celková sestava spletení a na základě stálého ohybu v energetickém řetězu nakonec vypadne. Proto praskají např. jednotlivé žíly nebo vznikne tzv. „vývrtka“. Díky zdvojení zkušební kapacity ve druhém kontejneru mohou být hranice již nyní lépe simulovány a např. díky rychlé změně teplot lze zabránit v minulosti vzniklým problémům s kondenzovanou vodou v testovacích zařízeních.