asseco Aimtec murr

Jak uklidit smetiště na orbitální dráze?

Za více než půl století kosmické éry lidstva se poblíž Země nashromáždily statisíce malých i větších objektů umělého původu. Odhaduje se, že jejich souhrnná hmotnost dosáhla 3000 t (tíha 30 meganewtonů při zemské gravitaci). A to už je problém.   

 

Asi nejstarším kouskem „kosmického šrotu“ na orbitu jsou zbytky nosné rakety Vanguard 1 vypuštěné v roce 1958. Od té doby bylo do kosmu vypuštěno přes 6000 satelitů, z nichž jen několik stovek je ještě stále v provozu. Podle dostupných statistických údajů se mezi startem vůbec první umělé družice Země, ruského Sputniku, 4. října 1957, a 1. lednem 2008, uskutečnilo přibližně 4600 startů raket, které vynesly na oběžnou dráhu kolem Země tisíce satelitů, z nichž jen zhruba 400 se vydalo po meziplanetárních drahách pryč od Země, zbývající krouží kolem ní.

Centimetrová hrozba z kosmu – ne UFO, ale šroubky
Nejsou to však jen družice, které jsou navíc aspoň poměrně dobře zjistitelné. Na nízké orbitální dráze (LEO – Low Earth Orbit) ve výši zhruba 700 až 1000 km nad Zemí obíhá nyní asi 1100 satelitů, ale i téměř 400 000 matic, šroubů a mnohem větších předmětů - vyhořelé stupně nosných raket, nepotřebné palivové nádrže, záměrně odhozené krytky různých přístrojů, nářadí, ztracené kamery, šrouby, úlomky laku, izolace apod. Odhaduje se, že kolem Země krouží 12 000 těles a úlomků větších než 10 cm, přibližně 600 000 úlomků větších než 1 cm a desítky milionů úlomků větších než 1 mm. Podle NASA je kolem země nejméně 17 000 objektů větších než 10 cm, které by mohly ohrozit funkční satelity.
Pro kosmické lodě však představují potenciální riziko už úlomky větší než 1 cm. Centimetrový úlomek s rychlostí 10 km/s při srážce s družicí energeticky odpovídá explozi ručního granátu, a kilogramové těleso o stejné rychlosti již může zničit tunovou kosmickou loď. Už při hrozícím nebezpečí srážky s centimetrovým úlomkem musí tedy družice manévrovat a vyhnout se mu. Odborníci, kteří mají na starosti program raketoplánů, tvrdí, že tyto stroje pravidelně dostávají zásahy od vesmírných trosek, takže se během let už muselo vyměnit přes 80 jejich oken a i Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) musí dokonce občas uskutečnit úhybný manévr, aby se vyhnula kolizi. Při jednom z těchto případů v březnu roku 2009, kdy se vesmírný odpad dostal nebezpečně blízko ISS se její tříčlenná posádka musela dokonce uchýlit do záchranného modulu.
O necelý měsíc později se poprvé v historii na oběžné dráze kolem Země srazily dva velké komunikační satelity: nefunkční tunový ruský vojenský satelit narazil ve výšce 800 km nad Sibiří do americké družice systému Iridium o hmotnosti 560 kg. Výsledkem kolize byla oblaka kosmických trosek. Podle Pentagonu vzniklo srážkou na 600 úlomků, které mohou ohrozit další satelity.

 

Více v TM č. 4/2011
 

 

 
Publikováno: 18. 4. 2011 | Počet přečtení: 2239