Jmenoval se Gagarin

Kluč na drenaž… Jest drenaž… Zažiganije! (motory se zapalují)
Promežutočnaja – motory na plný tah (odpalovací rampa se halí do plamenů a dýmu)... Padjóm! Start… (odpojují se zásobovací věže, raketa zvolna stoupá vzhůru)
Želaju vam ščastlivovo paljota! Pajechali! (Tak jedeme!)

Takto vypadal záznam komunikace, která probíhala při historickém startu prvního kosmonauta světa, který mohl pozorovat naši planetu jak ji ještě nikdo z lidí před ním neviděl - Jurjie Gagarina. Onoho usměvavého sedmadvacetiletého mládence, který dosáhl dvou nepřekonatelných rekordů: nejkratšího kosmického letu (uskutečnil „pouhý“ jeden oblet Země a po 108 minutách přistál na padáku u Semelova v Saratovské oblasti) a největší slávy. Po 12. dubnu 1961 se stal symbolem doby a chloubou sovětského systému. Nehledě na to, byl a zůstal miláčkem lidí celého světa. Protože tehdy, před 50 lety, žili lidé od Oklahomy po Čukotku, tehdejší Československo nevyjímaje, touhou vymanit se zemské přitažlivosti a překročit práh vesmíru.
Zdá se to dnes asi nadnesené, ale tak to tehdy opravdu bylo. Každá družice, každý let „kosmických korábů“ byly sledovány s napětím a nadějí. To, že tenkrát zuřila studená válka naplno a raketová technika byla jejím dítkem, se nějak nevnímalo. Tak moc jsme chtěli do vesmíru, na Měsíc, na Mars…

Vesmír a politika
Bylo 12 let po ničivé světové válce, psal se rok 1957. Rusko, kde ještě mnozí žili v zemljankách, mělo už nejen atomovou, ale co čert nechtěl i vodíkovou pumu. A rakety. Nikita Chruščov, tehdejší první tajemník ÚV KSSS, na tehdejší poměry v SSSR „velký liberál“ na jehož éru se vzpomíná jako na léta tzv. oblevy. Sice r. 1956 odsoudil Stalinův kult osobnosti, ale zároveň nechal na podzim rozstřílet lidové povstání v Budapešti. O rok později, 4. října, vypustil Sovětský svaz první umělou družici Země.
Ameriku tehdy ovládnul roc´k and roll a pak šok ze sovětského nástupu do vesmíru.
Konec 50. a začátek 60. let minulého století tak bezesporu byl ve znamení drtivých sovětských úspěchů ve vesmíru: První Sputnik, první živý tvor (pes Lajka) ve vesmíru, první člověk ve vesmíru – Jurij Gagarin.
Dr. Christopher Kraft, někdejší šéf amerických pilotovaných kosmických letů NASA později vzpomínal: „Podle mne vývoj celého výzkumu vesmíru urychlil konkurenční souboj s Rusy, to je jasné. Teprve když vypustili první Sputnik, mnohým došlo, co mohou na oběžnou dráhu vypustit příště. A nešlo jen o kosmonauty…“
Na svoji první (tzv. grapefruitovou) družici čekali totiž Američani až do r. 1958, a museli k tomu přizvat Wernhera von Brauna, konstruktéra Hitlerovy „odvetné zbraně“ – rakety V-2. John Glen, který jako první Američan opravdu obletěl Zemi kosmickým prostorem, musel čekat až do února 1962…

Více v TM č. 4/2011