Indie použije ruské zářiče při výzkumu Měsíce

Čandraján 2 (Měsíční loď) je druhou indickou misí, během níž přistane sonda na Měsíci. Oproti předchozí misi bude k Měsíci vysláno kromě orbitální sondy a přistávacího modulu také vozítko, které rozšíří možnosti výzkumu měsíčního povrchu. Cílem je výzkum mineralogického a chemického složení povrchu Měsíce.

Přístroje používající jako zdroj záření radionuklid curium 244, který je čistým alfa zářičem, mohou zjišťovat chemické složení libovolné horniny. Radionuklidy byly vyprodukovány v ruském výzkumném ústavu NIIAR (součást Rosatomu) a zářiče dodané společností Izotop budou použity v rentgenovém spektrometru APXS. Tento radionuklid je vyráběn jen v jediných dvou podnicích na světě - jedním je NIIAR a druhý se nachází ve Spojených státech.

Podobné zdroje ruské výroby byly v minulosti namontovány do přístrojů, které používala vozítka americké agentury NASA k průzkumu Marsu: Mars Pathfinder (1997), Opportunity (2004) a Curiosity (2012). Díky nim mohou tato vozítka analyzovat složení povrchu Marsu. Kromě toho byl použit zářič založený na curiu 244 také v přistávacím modulu Philae, který v roce 2014 přistál na kometě Čurjumov-Gerasimenko. Šlo o historicky první přistání lidmi vytvořeného přístroje na kometě a díky tomu mohl být přímo studován její povrch.

Ruské výzkumné ústavy dále pracují na jaderném pohonu pro meziplanetární lety, který dokáže zkrátit délku letu k Marsu na 30 až 90 dní a navíc umožní i zpáteční cestu, což by v případě klasického raketového pohonu byl problém. Konkrétně jde o ústav NIKIET, který se zabývá vývojem výzkumných jaderných reaktorů. V současnosti probíhá testování jaderného paliva, jehož výroba byla zahájena v roce 2014 v podniku Mašinostrojitělnyj zavod ze skupiny palivové společnosti TVEL. V roce 2015 úspěšně proběhly zkoušky reaktorové nádoby v ústavu NIKIET a pokračuje vypisování soutěží na výrobu a testování jednotlivých komponent reaktoru, např. řídicího systému a stínění.