Česko by mělo vsadit na nanotechnologie a kosmický výzkum

Vyplývá to z doporučení, které 21. března představila Národní ekonomická rada vlády (NERV), podle něhož by stále dominující produkci průmyslových výrobků a strojů měla v Česku vystřídat orientace na služby s vysokou přidanou hodnotou, mezi které patří vývoj moderních technologií. V dokumentu, který se zabývá technologickou připraveností ČR a o němž informovala agentrura Mediafax, uvádí NERV, že stejný je i světový trend a že současná podpora těchto služeb je v České republice zatím nízká.
„Nevychováváme dostatek odborníků pro vývoj a aplikace technologií a ty, co máme, nedokážeme udržet,“ konstatuje NERV s tím, že v tuzemsku pracuje zhruba 230 000 ICT odborníků, a to většinou ve firmách do 50 zaměstnanců. S ohledem na demografický vývoj je jisté, že ČR nebude schopna zajistit ani prostou reprodukci tohoto počtu,“ míní poradci vlády.
NERV mj. doporučuje, aby Česko zřídilo Národní kosmickou agenturu (NKA), která se ve výzkumu a aplikacích kosmických technologií stane partnerem obdobných institucí, jakým je např. americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Provoz NKA, která by zastřešila už existující tuzemské kosmické aktivity, by podle odhadů vyšel státní rozpočet na 5 až 7 milionů korun ročně, ale může přinést výrazný ekonomický efekt. Poradní sbor vlády ve své zprávě poukazuje, že kosmický výzkum má vysokou návratnost investic, přispívá k rozvoji malého a středního podnikání a vede k novým výrobním programům s vysokou přidanou hodnotou. Kromě toho nabízí nové pracovní příležitosti a podílí se na image českého průmyslu a vědy. ČR má v této oblasti potenciál pro společné projekty se zahraničními partnery a možnosti subdodávek pro velké evropské hráče. Motivací pro přechod firem do segmentu kosmických technologií může být podle odborníků např. už schválený přesun sídla evropské agentury pro dohled nad navigačním družicovým systémem Galileo (GSA) do ČR. Galileo vyjde Evropskou unii v přepočtu na zhruba 85 mld. Kč a do Prahy se kvůli němu přestěhuje z Bruselu 50 úředníků, systém samotný má začít částečně fungovat v roce 2014.