Nový monitorovací systém měření radiace v ovzduší

Díky modernizaci disponuje Česká republika jedním z nevyspělejších systémů měření radiace v ovzduší. „A jsem velmi ráda, že nový systém dodala česká firma, která nabídla tak vyspělou technologii, že ve výběrovém řízení neměla konkurenci,“ konstatovala Dana Drábová na slavnostním předání staničky v Týně nad Vltavou.

Monitorovací stanice jsou rozmístěny rovnoměrně po celém území ČR. V Třebíčském regionu ji lze najít např. na meteostanici u Jaderné elektrárny Dukovany.

Síť včasného zjištění slouží podle Drábové k rychlému zachycení významnějších hodnot radiace. Díky tomu se může intenzivně hledat zdroj, odkud zvýšené hodnoty pocházejí. Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost jde především o preventivní systém. Ten je však na místě, např. v polovině února právě monitorovací systém zaznamenal nad územím České republiky zvýšený podíl radiace.

Nová technologie výrazně usnadní práci

„Nový systém je připraven měřit a zaznamenávat data nejenom při výpadku internetu nebo datových služeb operátorů, ale i v případě celkového blackoutu elektrické sítě po dobu 72 hodin,“ říká Martin Pazúr, předseda představenstva společnosti NUVIA, která měla modernizaci staniček na starosti. Firma se radiačním monitoringem zabývá od roku 2006, tato zařízení dodala např. do Lotyšska či Chorvatska.

Zmodernizované měřicí jednotky výrazně usnadní práci obsluze. Dříve museli zaměstnanci každou hodinu kontrolovat a ručně zasílat naměřená data do ČHMÚ v Praze-Komořanech, kde tamní pracovníci po další kontrole posílali data do Krizového koordinačního centra ve správě SÚJB. Nově systém automaticky zasílá údaje každých 10 minut přímo na servery SÚJB. Informační systém MonRas naměřená data zpracovává a vizualizuje do přehledných map. I tato technologie je z dílny třebíčských vývojářů.

Kam s nimi?

Umístění staniček sítě včasného zjištění má svá přesná pravidla. Pro většinu stanic platí umístění detektorů jeden až tři metry nad zemí. Téměř všechny stanice mají po dobu provozu stejnou výšku nad terénem i vzdálenost od hospodářských budov. Právě z důvodu stejného umístění mají naměřená data dlouhodobě velkou vypovídající hodnotu o radiační situaci v ČR.

I vzhledem k umístění stanic byla jejich výměna a modernizace náročná. „Práce probíhaly především v zimních měsících a např. v Krkonoších na stanici Rýchory jsme museli poslední dva kilometry vynést novou staničku a nářadí pěšky, dolů jsme nesli demontované části. Při převýšení 600 m to byl dost silný zážitek,“ doplňuje Martin Pazúr.

Celková modernizace a výměna jednotek včetně ekologické likvidace trvala 8 měsíců a stála téměř 20 mil. korun. Na její správě se podílejí SÚJB, Český hydrometeorologický ústav, Armáda ČR i Hasičský záchranný sbor.

Pro Státní úřad pro jadernou bezpečnost není spolupráce s firmou NUVIA prvním počinem. „Pro SÚJB a SÚRO (Státní ústav radiační ochrany) jsme např. dodávali zařízení pro měření aerosolů v ovzduší s poetickými názvy Sněhurka a Trpaslík. Pro představu jde v podstatě o velké prosávačky vzduchu, který dýcháme. Zařízení provádí analýzu a kontrolu jeho kvality,“ uzavírá Martin Pazúr. Pozornost nejenom u odborné veřejnosti si firma získala zkraje tohoto roku, kdy uspěla v náročném výběrovém řízení na generálního dodavatele vodního chlazení a kompletní vzduchotechniky pro stavbu největšího neutronového centra na světě ve švédském Lundu.