Historie kontaktních čoček

Expozice vznikla ve spolupráci s Ústavem makromolekulární chemie Akademie věd ČR a pro návštěvníky je přístupná od 4. října 2017.

Měkké kontaktní čočky se používají od 60. let 20. století jako korekční pomůcka refrakčních vad oka, pro terapeutické účely a v poslední době také jako kosmetický módní doplněk. Pokusy o výrobu a použití tvrdých skleněných kontaktních čoček probíhaly od 80. let 19. století, ale až do poloviny 20. století nebyl vynalezen materiál, který by nebyl pro oko dráždivý a který by propouštěl vzduch k rohovce. Materiál vhodný pro oční implantáty, hydrofilní gel poly-HEMA, připravil v 50. letech tým profesora Otto Wichterleho. Na Vánoce roku 1961 sestavil Otto Wichterle za pomoci dětské stavebnice Merkur prototyp odstředivého odlévacího zařízení, známý jako „čočkostroj“, na kterém vyrobil první měkké kontaktní čočky s vyhovujícím okrajem (z monomerní směsi se v rotujících formičkách vytvořil tvar budoucí čočky). Na tento úspěch později navázal jeho další patent na výrobu měkkých kontaktních čoček soustružením z vysušeného gelového bločku s následným bobtnáním ve vodě. Licenci na využití těchto komerčně velmi zajímavých vynálezů bohužel nedokázal československý normalizační režim udržet, a české hospodářství tak přišlo o velké zisky.

V expozici návštěvníky zaujme příběh Otto Wichterleho, jednoho z nejvýznamnějších českých vědců. Mohou zde vidět jeden z prvních „čočkostrojů“ z roku 1961, lahvičku s částí prvního milionu odlitých čoček, odlévací desku na přípravu prefabrikátů pro výrobu kontaktních čoček soustružením a mnoho dalších zařízení i druhů kontaktních čoček z různých období. Součástí expozice je také funkční model „čočkostroje“ z Merkuru, jehož autorem je sběratel Jiří Mládek.