Zkoumání škodlivého prachu a plynů z hald
Hořící haldy a prachové částice a plyny, které z odvalů vycházejí nebo mohou vycházet při odtěžování horniny či sanacích, zajímají vědce v česko-polském příhraničí. V Moravskoslezském kraji a Slezském vojvodství zahájili společně terénní odběry, měření a laboratorní analýzy, které povedou k lepší ochraně ovzduší na obou stranách hranice.
„Na termicky aktivních haldách dochází k významným emisím prachových částic a plynů. Na prachové částice jsou navíc vázány polycyklické aromatické uhlovodíky, v řadě případů karcinogenní. Tyto emise mohou být rizikem pro kvalitu ovzduší a tedy zdraví lidí v příhraničních regionech, a to nejen v těsné blízkosti těchto odvalů,“ vysvětlil důvody společného úsilí odborníků projektový manažer z Vysoké školy báňské (VŠB) – Technické univerzity Ostrava Václav Dombek. Spolu s VŠB na projektu pracuje Hlavní báňský institut (GIG) v Katovicích.
Češi a Poláci se ke sledování starých hald spojili poprvé před více než čtyřmi lety, kdy v terénu i laboratořích prověřili přes 150 směsných vzorků povrchové vrstvy materiálu na deseti odvalech v ČR a dalších deseti odvalech v Polsku. Tehdy definovali, že ohrožení pro obyvatele pohraničí není dáno jen historickou rolí hald, ale jisté riziko může nastat vlivem současné lidské činností - odtěžováním, či sanačními pracemi. Situace je složitá právě u takzvaných hořících odvalů, na které se odborníci nyní soustředí. „Významným příspěvkem projektu je sjednocení postupů a metod, protože dosud si každý na své straně hranice zkoumal tak trochu podle svého a nebyli jsme pak jednotní ve výstupech a interpretaci výsledků. To značně komplikovalo propojení dalších aktivit v ochraně ovzduší. Musíme problém popisovat shodnými metodami, abychom mohli navrhovat společná řešení,“ vysvětlil docent Dombek.
Na území ČR se výzkumníci zajímají o ostravsko-karvinský region, kde se nacházejí tři termicky aktivní haldy - Ema, Heřmanice a Hedvika. Na polské straně hranice se výzkum týká wodzisławského okresu Slezského vojvodství s městy Rydułtowy, Radlin a Pszow. Konkrétně jde o lokality Charlotta, Rydułtowy-Anna, Radlin - Marcel a Wrzosy. Jde o zhruba stejně velká území i prakticky shodné počty dotčené populace. Díky spolupráci v rámci projektu budou dosažené výsledky dostupné pro instituce, občanská sdružení, firmy, samosprávy a státní správu na obou stranách hranice. Nezanedbatelnou přidanou hodnotou projektu je využití výsledků pro majitele a správce hořících odvalů. Při jakékoliv manipulaci s haldami budou moci snížit emisní rizika. Společný výzkum Čechů a Poláků z VŠB a GIG poběží do 31. 8. 2019.
.gif)
