Koleje, koleje, koleje…
…Jeden ze symbolů nového věku a průmyslové revoluce. Železnice pomáhala kolonizovat nové kraje, bez ní by Amerika neosídlila „divoký Západ“, tedy přinejmenším ne v tempu, které umožnilo před dvěma stoletími vyrůst dnešní světové supervelmoci, ale stejně důležité služby prokázala i u nás od dob, kdy C a K monarchie otevřela první koněspřežné spojení mezi Českými Budějovicemi a Prahou. „Dráha“ byla vždy synonymem průmyslového pokroku, i když v posledních letech, či spíše dekádách, její sláva pohasla v důsledku expanze automobilové dopravy.
To však neznamená, že se ve světě železnic nic neděje. Právě naopak – v současné době úsilí o ekologičtější a efektivnější dopravu má železnice řadu trumfů na své straně, a přes masivní expanzi automobilů rozhodně neřekla své poslední slovo. Výrobci kolejových vozidel intenzivně vyvíjejí nejrůznější vylepšení a novinky, které mají zařadit železnici na důstojné místo v dopravních systémech 21. století. A tak se na soudobých tratích objevují moderní vlakové soupravy, nebo špičkové lokomotivy, které pan Stephenson se svou proslulou Raketou nemohl vidět ani ve své nejbujnější fantazii.
Páru nahradila elektřina a tam, kde nejsou elektrifikované tratě, uhánějí vlaky tažené dieselovými, plynovými, či nyní už i hybridními lokomotivami. Pokud jde o kapacitu nákladní dopravy, carga, má železnice svou nezastupitelnou úlohu, kterou by asi stěží suplovaly řady naplněných kamionů, které jsou už nyní často problémem na hlavních silničních tazích.
Ani pokud jde o osobní dopravu, není „ajznbon“ bez šancí. Zvykli jsme si samozřejmě na pohodlnou individuální dopravu místo hromadné, která je limitována směrem, kam vedou koleje (což je jeden z hlavních handicapů železnice, kompenzovaný ovšem výhodami, jako jsou cena a větší spolehlivost díky vyhrazeným trasám) a zpočátku se zdálo, že automobily vlaky z dopravních preferencí vytlačí. Ale právě luxus individuálního svezení se ukázal zároveň Achillovou patou automobilismu. Množství aut, které zahltilo silnice dostalo individuální dopravu do neutěšené situace. A v případě, kdy jde o kamionovou dopravu tlačenou moderními výrobními systémy just-in-time do přesných termínů dodávek, je to ještě horší. Železnice, přes všechny výhrady kritiků tyto zásadní problémy nemá, a i když i tam dochází k neočekávaným zpožděním, většina spojů funguje tak, aby zajistila transport osob či nákladu z bodu A do bodu B s poměrně slušnou přesností.
Problémem, před který české železnice stojí je nyní rychlost, a to především v osobní dopravě, kterou je kvalita železnice většinou obvykle poměřována. To bylo i téma nedávné konference, která se zabývala výhledy a perspektivou vysokorychlostních tratí u nás. Maximum 160 km/h (a to ještě jen na části úseků modernizovaných železničních koridorů) je prostě málo. Není to však problém neřešitelný. /jv/
.gif)
