Čističky mají limity, škodliviny se dostávají i do pitné vody

Hormonálně aktivní látky a další škodliviny se „do oběhu“ dostávají z nedostatečně upravené odpadní vody. Nejen z domácností, ale v mnohem větší míře ze zemědělských a průmyslových podniků či z nemocnic. „Potíž často není v tom, že by vodu vypouštěly bez předchozího vyčištění, ale v tom, že není vyčištěná dost,“ říká Miroslav Maňásek ze společnosti Aquarex Waterprofit, která se specializuje na řešení v oblasti úpravy a filtrace vody a optimalizace vodního cyklu. Podle zprávy resortu životního prostředí přibývá sice v Česku čistíren odpadních vod, ale stále jen část z nich je vybavena tzv. terciárním, tedy nejvyšším stupněm čištění.

Do přírody se tak dostávají látky, které jí prokazatelně škodí. Mohou měnit pohlaví u nedospělých živočichů, způsobovat neplodnost těch dospělých, a dokonce i jejich rakovinu. Prokázat přímou souvislost konkrétních chemických látek se zvýšenou neplodností a častějším výskytem rakoviny u člověka se podle environmentální pedagožky Martiny Jánišové, spolehlivě nepodařilo, byť některé studie se o to pokoušely.

Snižovat množství škodlivin ve vodě přitom není jednoduché, ty nejagresivnější chemikálie z ní úplně 100% neodstraní ani nejlepší čističky. „Proto je nutné přemýšlet už nad jejich používáním. Zejména na úrovni firem. Opravdu potřebujeme tuhle látku? Nemůžeme ji nahradit jinou, méně škodlivou? V domácnostech bychom se zase měli ptát, zda nevypouštíme do odpadu látky, které spíš patří do kontejneru na nebezpečný odpad,“ říká Miroslav Maňásek.