Mytí tlakovou vodou ničí fasády. Majitelé domů to nevědí

Jenže i na dům je potřeba brát při mytí ohledy. Jinak se lze dočkat nemilého překvapení tím, jak krátkou dobu moderní fasáda místo předpokládaných minimálně 25 let životnosti vydržela. „Při mytí domovní fasády jde proti sobě několik požadavků majitelů. Chtějí mít čistý dům rychle, levně a bez starostí. Jenže výsledkem takového přístupu jsou časem jen další starosti a především investice,“ říká Jan Hrdlička, který se čištěním fasád zabývá více než 15 let. Rychlou a levnou možnost omytí domu totiž představuje právě jen tlaková voda z „wapky“.

Jenže možnosti regulace tlaku vody z jejích trysek jsou omezené. Logicky, protože tlak je základním principem tohoto systému mytí. To z něj ovšem dělá technologii ne zcela vhodnou pro mytí moderních fasád!

Jak trysky škodí

Tlak z trysek obrušuje svrchní vrstvu domovního pláště, čímž ji samozřejmě zeslabuje. Wapka navíc zároveň naruší jeho povrch, což usnadní budoucí zachycení nejen nečistot, ale především výtrusů a spór nových řas a plísní, pro které je členitý povrch moderní fasády ideálním prostředím k životu. A jak tam budou růst, vytvoří opět zelený, nebo černý flek a budou dále rozrušovat povrch fasády, takže nezbude než povolat opět firmu, jež fasádu vyčistí. Wapkou, jak jinak…

Zrnitý povrch současných moderních fasád je vlastně sám proti sobě. „Každé zrno na povrchu fasády představuje pro plíseň asi takový úkryt, jako pro člověka Mount Everest,“ hledá přirovnání Kateřina Klánová, která se problematice plísní věnuje ve Státním zdravotním ústavu více než 20 let. „Proti zachycení těchto organizmů by nejlépe fungovala úplně hladká fasáda. Ta by jim nenabízela žádný úkryt. A předpokládám, že by se také snadno udržovala,“ dodává Klánová, která je autorkou knihy „Plísně v domě a bytě“ a na stejné téma provozuje i webové stránky www.plisne.com.

Podle odhadů společnosti JTJ Advanced Materials, která vyrábí fotokatalytické přípravky na ochranu fasád, je totiž „obálka“ domu po zhruba třech omytích tlakovou vodou „zralá na totální renovaci“. Vzhledem k tomu, že mytí se obvykle provádí po třech až pěti letech, je zřejmé, že tlaková voda zkracuje předpokládanou životnost fasády přibližně o 10 let. Takže dokud se nezačnou dělat hladké fasády, budou zřejmě jedinými možnostmi, jak je mýt a zároveň neničit, pouze používání demineralizované vody, nebo parní čištění.

„Když fasádu očistíme nejšetrnějším možným způsobem, což znamená například používání demineralizované vody nebo nízkotlaké čištění americkým systémem Turbo Force, omezíme škody na jejím povrchu na nezbytné minimum, což je nesrovnatelné s tím, jak jej poznamená tlaková voda,“ popisuje rozdíl v technologiích Jan Hrdlička. A odkazuje na desítky fotografií poškozených plášťů budov, které shromažďuje na stránkách své firmy www.cisteni-fasad.cz. Některé z nich jsou bez přehánění alarmující: Třeba ty, na kterých se svrchní vrstva asi deset let staré fasády doslova loupe pod rukama.

„Současné fasádní systémy ETICS jsou zkrátka k biologickému poškození řasami a plísněmi extrémně náchylné kvůli své členité povrchové struktuře. Ze stejného důvodu jsou ovšem náchylné i na poškození tlakovou vodou,“ konstatuje podle svých zkušeností Hrdlička.

Jde o tisíce domů

Kolika domů se problém se silikonovými, akrylovými či silikátovými fasádami týká, se nedá přesně zjistit. Například podle Marcely Kubů, ředitelky Asociace výrobců minerální izolace (AVMI), bylo v roce 2015 zatepleno jen asi 20 procent rodinných domů. „To je 300 tisíc bytových jednotek z celkového počtu 1,5 milionu. Právě rodinné domy tak aktuálně představují polovinu všech nezateplených bytových jednotek v České republice,“ vypočítala tehdy ředitelka.

Zateplení je přitom spolu s celkovou renovací hlavním důvodem, kdy se na domě objeví moderní fasáda. Zateplením opatřuje své domy také čím dál více společenství vlastníků bytových jednotek (SVJ), kterých je v Česku na 70tisíc. Stát zatepluje své budovy už i v rámci programu Zelená úsporám, stejně jako tisíce dalších žadatelů, včetně SVJ či obcí. Z průzkumů AVMI před dvěma roky také vyplynulo, že 71 % „samostavitelů“ se do zateplení pustí klidně pouze vlastními silami, což možnost získat přehled o rozšíření silikonových a akrylátových fasád dále komplikuje. Pravděpodobně je však celkové množství budov, které se mohou dočkat nové zateplené fasády podstatně vyšší než milion. Tím spíš, že stát i Evropská unie usilují o snížení energetické náročnosti budov v členských zemích.

To znamená, že problém se zničenými fasádami relativně brzy dosáhne v Česku (a zřejmě všude v EU, kde je podobné klima) značných rozměrů. Nutnost obnovit fasády se negativně projeví na finanční situaci majitelů rodinných domů, na hospodaření SVJ a zatíží i rozpočty státních institucí a obcí. Alespoň v případě, že se správci a majitelé budov nezačnou aktivně starat o to, jakým způsobem mají pečovat o fasády, aby si je zároveň neničili.

Přemysl Souček