Výroba zpomaluje, nové průmyslové zakázky v eurozóně skončily

Samotný propad nepřekvapil, nečekané je však jeho tempo - ekonomové čekali v případě eurozóny propad o 1,3 % a meziroční růst o 12,8 %. „Březnový propad průmyslových zakázek musíme hodnotit velmi opatrně, ale existují známky, že až dosud velmi svižný výrobní sektor by mohl mít největší boom za sebou. Pro výrobce v eurozóně by mohl být život zase o něco těžší,“ uvedl Reuters Howard Archer ze společnosti IHS Global Insight, podle něj možnou změnu naznačují i výsledky květnového průzkumu nákupních manažerů, které byly méně optimističtější než v posledních měsících. Průmysl by mohla negativně poznamenat oslabující domácí poptávka, za níž mohou úsporná opatření vlád a vyšší inflace, vyšší vstupní náklady a určité oslabení zahraniční poptávky. „Dodavatelský řetězec navíc trpí výpadky kvůli událostem v Japonsku, což se týká hlavně aut,“ doplnil Archer.
Na propadu se projevil především vývoj v největší unijní ekonomice v Německu, kde objem zakázek v březnu poklesl o 3,4 %. Sestup zaznamenalo celkem 13 členských států EU, růst naopak 9 z nich včetně ČR, kde zakázky meziměsíčně vzrostly o 1,5 %. Ve zbytku států nejsou statistiky zatím známé. Suverénně největší propad zakázek zaznamenalo Dánsko, kde se index nových průmyslových zakázek ve srovnání s předchozím měsícem sesunul o 22,3 %. Významný propad ale vykázalo i Irsko (-13,0 %) a Portugalsko (-8,4 %), tedy země, které poměrně nedávno musely požádat mezinárodní společenství o finanční pomoc.
Po odečtení výroby lodí, železničních vozidel a kosmického materiálu by byl meziměsíční propad o něco menší a činil by 1,1 % v eurozóně a 1,2 % v celé EU, protože tento sektor má tendenci ke značným výkyvům, které negativně ovlivňují celkovou statistiku. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku zakázky v zemích platících evropskou jednotnou měnou i v evropské sedmadvacítce rostly, v eurozóně o 14,3 % a v celé unii o 11,3 %.