Na práci v Brně nelákají ani slušné peníze

„Aktuálně nabírají prakticky všechny segmenty. Co do počtu lidí vedou podnikové služby, kde aktuálně chybí tisíce pracovníků, co do složitosti náboru jsou však na špičce informační technologie, kde i přes výrazný růst mezd není snadné potřebné pracovníky získat,“ říká Kateřina Tkadlecová, vedoucí brněnské pobočky Grafton Recruitment. V podnikových službách chybí zejména pracovníci zákaznické podpory a lidé s ekonomickým vzděláním a znalostí cizích jazyků, v IT je největší poptávka po vývojářích a ve výrobě přetrvává hlad po operátorech výroby, seřizovačích, mechanicích, konstruktérech a inženýrech kvality.

Výdělky skoro jako v Praze

Zatímco pro jiné regiony ČR jsou ve srovnání s Prahou charakteristické výrazné mzdové rozdíly, Brno podmínkami hlavní město u většiny pozic dohání. Nejvyšší mzdy v Jihomoravském kraji dosahují podle analýzy Grafton až 200 tisíc měsíčně (ředitel výrobního závodu). V IT sektoru si nejvíce vydělají ředitelé IT (80-150 tisíc hrubého měsíčně) a ředitelé softwarového vývoje (80-130 tisíc), nejméně specialisté technické podpory 1.stupně (28-33 tisíc). V oblasti výroby jsou nejlépe placeni vedoucí závodu (120-200 tisíc) a techničtí ředitelé (70-120 tisíc), naopak nejméně výrobní dělníci (19-26 tisíc) a řidiči VZV (19-25 tisíc). V logistice bere nejvíce ředitel logistiky a nákupu (75-110 tisíc), na 90 tisíc dosáhne i manažer nákupu či manažer logistiky. Nejméně si v tomto oboru v Jihomoravském kraji vydělá skladník (20-30 tisíc). Ve finančních službách mají nejvyšší mzdy finanční ředitelé (90-180 tisíc) a nejnižší účetní (27-35 tisíc). V obchodě berou nejvíce výkonní ředitelé (120-180 tisíc), obchodní ředitelé (70-120 tisíc) a marketingoví ředitelé (70-100 tisíc), naopak nejméně prodavači (20-25 tisíc). V administrativě mají nejvyšší výdělky HR ředitelé (100-150 tisíc), advokáti (70-120 tisíc) a podnikoví právníci (50-80 tisíc) nejnižší recepční bez praxe (19-25 tisíc). V jihomoravském zdravotnictví a farmacii má ze sledovaných pozic nejvyšší mzdu manažer klinických studií (60-150 tisíc), nejméně si vydělá zdravotní sestra (22-31 tisíc).

Za prací se kvůli špatnému spojení nechce dojíždět

Po finanční stránce by na tom Brno tedy nemuselo být špatně, ale pracovní nabídku kazí jeden zásadní problém. I když Jihomoravský kraj sousedí s Rakouskem, nezaznamenává výrazné dojíždění pracovníků za hranice, jako je běžné např. v jižních Čechách. Důvodem je hlavně nedostatečná infrastruktura, která dojíždění ztěžuje, což platí i pro dojíždění v rámci kraje. „Lidé na jižní Moravě jsou ochotni dojíždět do práce zhruba o polovinu méně, než v jiných regionech ČR. Lepší dopravní spojení Brna s okolím by bylo pro trh práce velmi přínosné,“ vysvětluje Kateřina Tkadlecová.

Nedostatek pracovníků v regionu tak zvyšuje zájem firem o zaměstnávání cizinců, především z Polska, Maďarska, Ukrajiny a Běloruska, a to jak na dělnické pozice, tak i na kvalifikované posty v podnikových službách, kde je nutná nejen znalost daného oboru, ale i schopnost hovořit cizími jazyky.

V oblasti benefitů se projevuje snaha vycházet zaměstnancům vstříc formou práce z domova či flexibilního začátku pracovní doby, ale firmy nabízejí např. i výhodně úročené půjčky, či dlouhodobé neplacené volno, kdy zaměstnavatel hradí zdravotní a sociální pojištění v minimální výši.