Pokračování Mise kolem světa: Ze svaté země do Indie

Na své cestě, při níž hledá české stopy v cizině se zastavil také v Izraeli, kde, jak uvádí, je poměrně obtížné získat povolení k přistání, pokud nejde o stroj regulérně provozované letecké linky. Nicméně díky úsilí a maximálnímu nasazení týmu, který mu pomáhá cestu kolem světa zajišťovat, se podařilo dosáhnout i tohoto cíle, takže si do letového deníku mohl připsat i noční přistání v Haifě. Proto kromě týmu ABS Jets vyjádřil Roman Kramařík i zvláštní poděkování za úspěch jeho Excelenci Danielu Meronovi, velvyslanci státu Izrael. Ale dejme už raději slovo samotnému letci o zážitcích z cesty jeho očima:

„Let přes středozemní moře byl magický. Kousek za Rhodem zapadlo slunce a vyšel měsíc, který svítil tak jasně, že jsem si musel sklopit sluneční clonu. V mém kurzu bylo vidět docela jasné světlo, které ale nemělo barvu hvězdy. Říkal jsem si, že je to možná jiné letadlo na stejné letové cestě. Když se ale světlo dlouho nehýbalo, přišlo mi to divné a podíval jsem se na mapu hvězdné oblohy abych zjistil, že mi cestu do svaté země ukazuje právě vycházející Mars.

Asi 180 mil od Tel Avivu jsem se musel zvláštním kódem identifikovat na frekvenci Tel Aviv Identification. Kdyby se mi nepodařilo navázat spojení, měl jsem v plánu přistát v Larnace na Kypru. Vstup do Izraelského vzdušného prostoru bez úspěšné identifikace by nebyl dobrý nápad. Naštěstí jsem se i na vzdálenost 180 mil dovolal a příjemný ženský hlas mi oznámil: „your entry is approved“. Tím skončil celodenní stres a následoval už jen příjemný noční let až do Haify.

V Haifě jsem přistával v noci, bez přístrojového přiblížení, protože Haifské letiště žádné nemá. Byli ke mně velmi vlídní a dokonce byli ochotní prodloužit si o 20 minut směnu, když mne v Bělehradě neplánovaně zdrželi při plnění paliva. Když se k tomu přidalo kličkování mezi bouřkami nad Balkánem, přistání mi vycházelo až těsně po zavření letiště (menší letiště nefungují 24 h denně). Teprve příští den jsem se měl dozvědět, kteří strážní andělé mi takové zacházení vyjednali. Nakonec jsem ale přistál přesně 2 minuty před uzavřením letiště. Díky předchozímu hloubkovému prověření jsem pasovou kontrolou v Haifě prošel stejně jednoduše jako třeba v Brně.

Hledání českých stop v Izraeli bylo maličko zkomplikováno tím, že ve vedení našeho velvyslanectví dochází ke střídání a nový velvyslanec není ještě ustanoven. Bývalý velvyslanec Ivo Schwarz je bohužel v péči lékařů a já mu moc přeji brzké uzdravení. Přesto se vše podařilo lépe, než bych si mohl přát a za úspěch mé mise v Izraeli i velmi vřelé přijetí bych rád zvlášť poděkoval Michaele Malé a Robertu Mikolášovi z Českého centra v Tel Avivu a našemu krajanovi Avrahamu Harshalomovi, který přežil holokaust a před 70 lety prošel vojenským leteckým výcvikem v Československu. Jeho příběh je strhující a energie, která z něj v 93 letech vyzařuje, je nesmírně inspirující. Avraham mne dodatečně také seznámil s mým andělem strážným Moshem Talmorem, který má početné české příbuzenstvo a celý život působil v Izraelském letectví, nejprve jako řídicí letového provozu a potom jako ředitel letiště. Byl to právě on, kdo v pozadí bděl nad tím, aby tenhle troufalý cizinec v pořádku přistál v Haifě i kdyby to mělo být po zavírací hodině.

Velmi milé přijetí mne čekalo o den později v Kibucu Masaryk (Kfar Masaryk), kde byl o Misi okřídlený lev velký zájem. Zůstal jsem dokonce o den déle, než jsem plánoval a natočil pro vás vzpomínky jednoho z kibucníků. To, že má Cessna imatrikulaci OK-TGM mělo samozřejmě v kibucu se jménem prvního československého prezidenta velký ohlas. Jen hrstka obyvatel Kibucu mluvila ještě česky nebo slovensky, ale všichni byli zjevně hrdí na svůj česko-slovensko-litevský původ. Kibuc se původně jmenoval Czecho-Lito, protože jeho zakladatelem byl Čech a jeho žena Litevka. Brzo jej ale přejmenovali na Kfar Masaryk, na počest prvního československého prezidenta. Zakladatelův syn Avshalom Ben David a jeho žena Ruti byli mými hlavními průvodci a hostiteli. Avshalom sice už nemluví česky, ale je tak moc hrdý na svůj český původ, že to bylo až dojemné.

Z Haify jsem odlétal brzy ráno do Jordánského Ammánu. Díky mírové smlouvě z roku 1994 se otevřela tato kratičká, ale o to důležitější letová cesta mezi Izraelem a Jordánskem. Kdyby jí nebylo, musel bych letět zpět na Kypr a pak mimo Izraelský vzdušný prostor, což by bylo dost z ruky. Hraniční bod mezi Jordánskem a Izraelem se jmenuje SALAM, což v obou jazycích (Salaam v Arabštině a Shalom v Hebrejštině) znamená mír. Průlet po této letové „cestě s příběhem“ byl tak pro mne nesmírně emotivní a budu na něj ještě dlouho vzpomínat.“

V Indii v New Delhi navštívil Roman Kramařík i tamní zastoupení firma Baťa, které tam před 85 lety založil legendární český průmyslník. Právě kniha J. A. Bati „Za obchodem kolem světa“, popisující jeho leteckou cestu kolem zeměkoule z roku 1937, byla pro Romana Kramaříka inspirací ke vzniku projektu Mise okřídlený lev ke 100. výročí vzniku Československé republiky. Při své zastávce v Indii navštívil Roman Kramařík také letiště Aeroklubu v Patiale, kde se v přítomnosti ředitele CATC India Guneeta Chaudharyho setkal s náměstkem ministra cestovního ruchu Shivdularem Singhem Dhillonem, představitelem vlády svazového státu Pandžáb, která připravuje s českou společností CATC projekt školení pilotů. Aeroklub v Patiale vlastní i dva české letouny Zlín Z-326, které sice již neprovozuje, ale slouží dál ve výukovém servisním centru.