Pokračování mise: Český lev v Lindberghových stopách - přes Atlantik

Po 45 dnech je očekáván jeho přílet v sobotu 8. září v odpoledních hodinách, který bude jedním z exkluzívních částí programu Dne letiště Letňany, kam se na něj můžete zítra přijít podívat i vy.

Jednomotorová Cessna se přes Atlantik vydala z amerického kontinentu ve středu 5. září, a první fází byl přelet z kanadského Halifaxu na letiště Santa Maria na Azorských ostrovech, který zabral OK-TGM 10 hodin a 9 minut. K další etapě odsud stroj odstartoval druhý den a na ranveji letiště v britském Bornemouthu přistála Cessna pilotovaná Romanem Kramaříkem 6. září v 18:11. Z něj odstartoval dnes před devátou hodinou a po zastávce na pobřežním letišti v Shorehamu po poledni stroj opustil britský vzdušný prostor a nyní už po přeletu Lamanšského průlivu pokračuje od Dunkerqe ve své cestě nad kontinentální Evropou.

Charlesi Lindberghovi, který v roce 1927 přeletěl se svým strojem „Spirit of St. Louis“ Atlantik nonstop, trval let 33 hodin a 30 minut. Za tento let získal Orteigovu cenu určenou pro letce, který sám překoná Atlantik a s ní spojenou odměnu 25 tis. dolarů. Mimochodem - ačkoli je přelet Atlantiku se strojem těžším než vzduch spojován obecně právě s Lindberghovým jménem, nebyl prvním letcem, kterému se to podařilo. Už v roce 1919 jej přeletěli bez mezipřistání britští aviatici - pilot John William Alcock a Sir Arthur White Brown v roli navigátora na upraveném bombardéru Vickers Vimy z 1. světové války. Ovšem Lindberghovi patří prvenství, pokud jde o sólový přelet, který nyní úspěšně absolvoval i Roman Kramařík. Alcock a Brown ovšem kromě prvního přeletu Atlantiku „za méně než 72 hodin“, jak zněla podmínka ceny listu Daily Mail, kterou za svůj čin také získali - dokázali to za 16 hodin a 27 minut. Pětice amerických letců, kteří překonali jako vůbec první Atlantik na hydroplánu dva týdny před nimi na ni s délkou letu 23 dnů se 6 mezipřistáními nedosáhla. Alcock a Brown se ale tím, že na palubě vezli i malé množství pošty, zasloužili rovněž o další historický primát: první poštovní transatlantický let. V jejich stopách navázal na tyto letecké průkopníky i Roman Kramařík a také specifický výtisk TechMagazínu (se zaměřením na obrábění v leteckém průmyslu), který vezl sebou na palubě OK-TGM, se tak díky němu zřejmě stal i prvním (přinejmenším českým) technickým časopisem, který obletěl celý svět...