Drony pomáhají...
Drony, které vznikly původně jako vojenská technologie, dnes zvládají mnohem širší záběr uplatnění. Kromě natáčení záběrů ze vzduchu pro použití ve filmové či hudební produkci, mohou být pomocníky i v mnoha dalších oborech, jako např. v bezpečnostních a záchranných složkách, či pomáhat energetikům, stavbařům nebo zemědělcům.
Uplatní se v energetice, kde pomáhají hlídat rozvody vysokého napětí, monitorovat stav sloupů, nebo vyhledají porušená místa, např. po bouřce. V řadě činností tak nahrazují lidský faktor, protože zvládají rychle monitorovat stav v linii mnoha kilometrů, a to i v nepřístupném terénu. Při obhlídce stavu sloupů také minimalizují poměrně rizikovou činnost lezců, kteří nastupují až v případě, že dron zjistí nějaký problém.
Kromě ostrahy areálů klasických elektráren pomáhají i v případě alternativních energetických zdrojů – kontrolují stav solárních panelů i lopatek větrných elektráren. Kromě toho drony také monitorují stav plynovodů a teplovodů, kde dokáží s příslušným vybavením hlídat tepelné úniky a identifikovat tak místa, kde je porušené potrubí.
Stavaři drony využívají také v mnoha oblastech. Už při návrhu staveb je užitečné realizovat 3D mapování povrchu, které je přínosným podkladem zejména v liniovém a silničním stavitelství, ale i při navrhování rozlehlých areálů a budov v členitém terénu. Důležitá je úloha bezpilotních prostředků při sledování stavu budov – např. u často zmiňovaných mostů. Drony pomohou odhalit praskliny a nerovnosti ve špatně dostupných částech budov, snímkování pomocí dronů se čím dál tím častěji využívá v přípravné fázi rekonstrukcí staveb. Dokáží ale také třeba hlídat rovné střechy, aby nedocházelo k jejich přetížení sněhem.
Sledují kondici plodin a rostlin
Drony najdou uplatnění i v zemědělství a lesnictví. V současné době mohou např. pomoci při monitorování škod na polích i lesních porostech, které způsobuje dlouhodobé sucho, nebo sledovat vodní zdroje. Kontrolují kvalitu výsevu plodin, monitorují jejich růst; využívají se také pro postřik a hnojení zemědělských ploch a kontrolu provedení těchto činností.
Co by měly drony umět
Častým problémem, na který se při reálném využití dronů v ČR naráží je to, že mnoho přístrojů, které jsou proklamované jako profesionální, nezvládne fungovat za zhoršených povětrnostních podmínek. Limituje je také složitá příprava zařízení a komplikovanost obsluhy, která vyžaduje speciálně vyškoleného pracovníka. A životnost baterie, zvláště v zimě.
„Bezpilotní prostředky pro profesionální využití by měly být opravdu využitelné, a to nejen za bezvětří a slunečného počasí, ale například i v mlze a sněhové vánici,“ říká Andrej Hronec zástupce Aeryon Skyranger v ČR. „Pro využití v terénu je pak důležité nejen to, zda je přístroj vybaven termokamerou nebo vybavením pro noční pozorování, ale také, zda je možné tyto doplňky jednoduše a rychle instalovat a do několika minut po příjezdu uvést přístroj do chodu. Na těchto vlastnostech často záleží, zda je akce, která vyžaduje nasazení dronu, úspěšná či nikoli. A někdy jde i o záchranu životů.“
