Blok 2 Novovoroněžské se připravuje na spouštění

Kontrola proběhne ve dvou fázích. První začala 14. listopadu 2018, kdy ji zahájila specializovaná komise budoucího provozovatele, společnosti Rosenergoatom, a skončila 20. listopadu. Závěrečná zpráva bude předána ruskému dozornému orgánu Rostechnadzor, který by měl letos v prosinci zahájit nezávislou kontrolu a až po ní bude možné zahájit fyzikální spouštění.

Ředitel Novovoroněžské jaderné elektrárny Vladimir Povarov uvedl: „Základní přípravné práce ke spuštění bloku číslo 2 již byly dokončeny. Na základě výsledků kontroly bude vypracována zpráva, která potvrdí připravenost bloku ke spuštění a popíše další činnosti, budou v ní obsaženy i zkušenosti ze spouštění reaktorů VVER-1200 v Novovoroněžské a Leningradské elektrárně.“

Předseda komise a zástupce ředitele Rosenergoatomu pro provoz jaderných elektráren, Alexandr Kacman, dodal: „Tým odborníků pracuje ve všech objektech nového bloku. Naším cílem je přesvědčit se o jeho připravenosti k fyzikálnímu spouštění ve třech ohledech: technologie, dokumentace a personál.“

Výstavby inovativních bloků Novovoroněžské elektrárny se účastní také české firmy. Patří mezi ně armaturky Arako, Armatury Group a MSA, které dodaly mezi lety 2009 a 2014 průmyslové i speciální armatury v celkové hodnotě přesahují 600 milionů korun. Dále Sigma Group, výrobce čerpadel, dodala čerpací agregáty za více jak 450 milionů korun a Kavalierglass, výrobce skla, dodala laboratorní sklo za 1,25 milionu korun.

Novovoroněžská jaderná elektrárna leží na břehu Donu u města Volgodonsk a je první ruskou elektrárnou s tlakovodními reaktory. Byly zde stavěny prototypy sériových bloků typu VVER a jejich pozdější pilotní verze. Tuto pozici si elektrárna udržela dodnes, protože první blok elektrárny Novovoroněžská II byl uveden do komerčního provozu v únoru 2017 jako první blok typu VVER-1200 a jako první blok generace III+ na světě.

Bloky této generace mají zlepšené ekonomické a technické parametry. Hlavním rysem projektu VVER-1200 je spojení aktivních a pasivních bezpečnostních systémů, které maximalizují odolnost bloku vůči mimořádným událostem způsobeným člověkem i přírodou. Pasivní systémy jsou schopné plnit své funkce i bez dodávky elektřiny a bez zásahu obsluhy bloku. V případě reaktorů VVER-1200 jsou nejvýznamnějšími pasivní systémy lapač taveniny (zabraňuje úniku jaderného paliva, i pokud bude kompletně roztaveno), systém pasivního odvodu tepla přes parogenerátory (zajišťuje dlouhodobé chlazení reaktoru).