Jako první dorazili na odvrácenou stranu Měsíce Číňané

Sonda Čchang-e 4, pojmenovaná podle měsíční bohyně z čínské mytologie, dosedla s robotickým vozítkem na měsíční povrch v 10:26 pekingského času (03:26 SEČ) v Aitkenově pánvi u lunárního jižního pólu. Zařízení již vyslalo první fotografie povrchu. Na palubě jsou přístroje ke geologickému průzkumu odvrácené strany Měsíce, která je oproti té druhé více hornatá, zvlněná a posetá krátery, a k biologickým experimentům. Dosavadní mise směřující k Měsíci přistály všechny na jeho k Zemi přivrácené straně. Odvrácená část je sice známá ze snímků, zblízka je ale neprobádaná.

Čínští vědci museli vyřešit řadu problémů, spojených s výzvami, které sebou průzkum odvrácené strany našeho kosmického souputníka přináší. Vzhledem k tomu, že se sonda nachází na straně, která je trvale odvrácena od Země, není možná přímá komunikace s pozemským řídicím střediskem, takže spojení udržuje satelit, který Čína vyslala na oběžnou dráhu kolem tzv. libračního centra L2 (Lagrangeův bod L2) v soustavě Země-Měsíc již v květnu loňského roku.

Čchang-e 4 má za cíl probádat Von Karmánův kráter v Aitkenově pánvi, která podle předpokladu vědců vznikla při dopadu velkého tělesa v rané době měsíčních dějin a získat tak více informací o tomto místě. Svým průměrem přes 2500 km a hloubkou 13 km je Aitkenova pánev nejen největším, nejhlubším a nejstarším kráterem na Měsíci, ale i jedním z největších impaktních kráterů v celé sluneční soustavě.

Projekt zahrnuje ale i pozoruhodné biologické výzkumy: Na palubě sondy jsou kromě přístrojů mj. i vajíčka bource morušového, brambory a semena rostliny zvané huseníček rolní (Arabidopsis thaliana), používanou vzhledem k její nenáročnosti a krátké generační době jako modelový organismus, s jejichž pomocí chtějí vědci zjistit, zda je možné pěstovat rostliny v uzavřeném prostředí v podmínkách nízké gravitace.

Čína po přistání na odvrácené straně Měsíce chystá dopravit na Zemi i měsíční horniny a v roce 2030 by se měl na Měsíci vypravit i první Číňan.