Experiment MARS 500 je u konce – ze simulovaného kosmického letu se vrátili i Češi

Experiment MARS 500 začal 3. června 2010 a jeho cílem bylo sledování vlivu extrémních podmínek na psychiku a zdraví izolované posádky po dobu, kterou by představovala cesta k rudé planetě. Hlavní organizátoři projektu – Evropská kosmická agentura a Ruská akademie věd – vyzvali k účasti na projektu také společnost QED GROUP, která měla za úkol pomocí své unikátní metody Sociomapování sledovat vývoj vzájemné komunikace a spolupráce posádky, předvídat možné problémy a konflikty a intervenovat dříve, než nastanou.      
„Sociomapování umožňuje převést informace o komunikaci mezi lidmi do prostorové podoby, což pomáhá zorientovat se v tom, kdo má k sobě blíž a kdo dál. Rovněž nám pomáhá zachytit neustálé proměny takovýchto vztahů,“ říká autor metody, matematik a psycholog Radvan Bahbouh. „Při tomto experimentu totiž nešlo o simulaci fyzikálních podmínek letu, ale o simulaci součinnosti posádky při plnění úkolů, které ji budou při letu čekat a o vliv dlouhodobé izolace na kvalitu spolupráce a komunikace“, dodává.
V obou fázích experimentu (105 denní a 520 denní), kde byla metoda Sociomapování uplatněna, byly zaznamenány specifické vzory komunikace signalizující například počáteční vylaďování komunikace na začátku letu, pokles komunikace v rámci kritických okamžiků letu (např. přistání na Marsu) i vliv národnosti členů posádky na charakter vzájemné komunikace. „Podrobnější závěry našich výzkumů zveřejníme z etických i praktických důvodů až s určitým časovým odstupem,“ přislíbil odborný garant a vedoucí projektu Jaroslav Sýkora. Už nyní je ale jisté, že se i přes mírné kolísání kvality komunikace podařilo udržet posádku akceschopnou a vyvarovat se konfliktům, kvůli kterým by bylo nutné experiment ukončit.   

Pokusné středisko NEK (Nazemnyj experimentalnyj komplex) u Moskvy bylo po dobu téměř roku a půl „kosmickým domovem“ pro šestičlennou mezinárodní skupinu testující lidskou psychiku v podmínkách dlouhodobého kosmického letu