Lidí důvěřují spíše robotovi než svému šéfovi

Umělá inteligence tak podstatně mění vztahy na pracovišti. V důsledku toho se musí změnit i role manažerů a specialistů na lidské zdroje (HR), před nimiž stojí obtížný úkol: dokázat získat i udržet zaměstnance a najít způsoby, jak je podporovat při jejich rozvoji.
Navzdory obecným obavám, které panují kolem AI, ji zaměstnanci přijímají s optimismem a nebojí se o svou práci. S nějakou formou AI pracuje již více než 50 % zaměstnanců – před rokem to bylo jen 32 %. Nasazování umělé inteligence je nerovnoměrné, např. Čína (využívá 77 % respondentů) a Indie (78 %) došly v procesu adopce AI výrazně dále než Francie (32 %) a Japonsko (29 %). Podle výsledků studie přijímá 65 % respondentů roboty jako své spolupracovníky velmi dobře. Obecně platí, že nejmenší nadšení se dostavuje ve vyspělých zemích; kromě Francie a Japonska (viz výše) to platí i pro USA, Velkou Británii, Austrálii a Nový Zéland. Pozitivnější pohled na umělou inteligenci mají muži než ženy.
Rostoucí role umělé inteligence se projevuje i ve způsobu, jak lidé komunikují se svými šéfy. Celých 64 % účastníků průzkumu robotům důvěřuje více než svým nadřízeným a v případě problémů se polovina z nich obrátí s žádostí o radu a pomoc spíš na robota než na svého manažera. Tradiční role HR týmů a manažerů se v souvislosti s tím bude měnit. Lidé uvádějí, že roboti jsou lepší při poskytování objektivních a nezkreslených informací (26 % respondentů), řízení pracovních harmonogramů a termínů (34 %), při řešení problémů (29 %) i řízení rozpočtů (26 %). Na otázku, co mohou vedoucí pracovníci dělat lépe než roboti, zaměstnanci nejčastěji zmiňují porozumění pocitům lidí (45 %), koučování (33 %) a vytváření firemní kultury (29 %).
Dopady umělé inteligence na práci jsou stále v počáteční fázi. Studie ukazuje, že organizace k udržení konkurenceschopnosti potřebují využívání umělé inteligence zjednodušit. 76 % zaměstnanců a 81 % vedoucích pracovníků z oddělení lidských zdrojů považuje udržení kroku s technologickými změnami za náročné. Zaměstnanci by nejvíce uvítali jednodušší uživatelskou zkušenost při práci s AI, konkrétně vylepšené uživatelské rozhraní (34 %), školení osvědčených postupů (best practices, 30 %) a personalizované fungování systémů AI přizpůsobené jejich vlastnímu chování (30 %). Největší obavy při využívání umělé inteligence na pracovišti mají lidé v souvislosti s bezpečností (31 %) a soukromím (30 %). Čím mladší zaměstnanci, tím větší význam těmto faktorům přikládají.
„Pokrok v oblasti umělé inteligence a strojového učení způsobil, že tyto technologie se stávají součástí hlavního proudu. Pracovní prostředí se v důsledku toho podstatně mění. Neexistuje ale žádný univerzální postup umožňující úspěšné zvládnutí této změny, vedení firem i oddělení lidských zdrojů musí postupovat v závislosti na konkrétní situaci a dokázat reagovat na měnící se očekávání zaměstnanců,“ uvedla Emily He, senior viceprezidentka Human Capital Management Cloud Business Group ve společnosti Oracle.
„Během posledních let se v důsledku přijetí umělé inteligence zaměstnanci vesměs stali optimističtějšími. Očekávají, že je AI postupně osvobodí od mnoha rutinních úkolů a budou se moci více věnovat kritickým problémům podnikání. Výsledky naší letošní studie ukazují, že AI podstatně mění vztah mezi zaměstnanci a jejich nadřízenými a na pracovišti řízeném umělou inteligencí získává novou podobu i samotná role manažerů. Vedoucí pracovníci by se měli soustředit spíše na to, aby zaměstnanci mohli lépe využívat své měkké dovednosti, rutinní provoz a technické detaily lze naproti tomu přenechat robotům,“ dodává Dan Schawbel, ředitel výzkumu ve společnosti Future Workplace.