Dělníci došli, sází se na automatizaci a cizince
Výrobní firmy trápí velký nedostatek lidí. I když sází na automatizaci svých provozů a intenzivně hledají lidi i v cizině, stále jim chybí tisíce dělnických profesí, což mnohdy ohrožuje jejich výrobní plány. Mzdy na dělnických pozicích přitom meziročně rostly a jsou na podobné úrovni napříč všemi regiony ČR.
Závěry vyplývají z výsledků rozsáhlého průzkumu mezd, který provedla personální agentura Grafton Recruitment. Materiál poskytuje přehledné porovnání finančního ohodnocení u osmi segmentů ve 13 regionech ČR.
Vedle dělníků patří ve výrobě mezi nejžádanější pozice i skladníci s oprávněním k řízení vysokozdvižného vozíku, elektrotechnici a elektromechanici. Kvůli nedostatku lidí mezi sebou firmy doslova bojují o kvalitní zaměstnance. Kdo chce obstát, musí přicházet s novými benefity nebo lidi motivovat vyšší mzdou.
„Mzdy ve výrobě meziročně rostly v průměru zhruba o 7–8 %. Nejvíce si polepšili pracovníci na nejnižších pozicích,“ říká Martin Ježek, obchodní ředitel Grafton Recruitment. Například skladníkovi v Ústeckém kraji se dle aktuálního průzkumu mezd zvedla nástupní mzda o 7000 Kč hrubého měsíčně, výrobnímu dělníkovi ve Zlínském kraji pak o 6000 Kč.
Důvodů, proč ve výrobě chybí lidi, je mnoho. Tím hlavním je silný růst celého oboru, důležitá je ovšem i flexibilita, kterou výroba svým pracovníkům umožňuje. Z průzkumů vyplývá, že pouze 15 % firem nabízí svým zaměstnancům na dělnických pozicích zkrácené úvazky či pružné začátky a konce směn. Právě směnnost patří hned po mzdě k druhému nejčastějšímu důvodu, proč lidé z výrobního sektoru odcházejí, a to buď ke konkurenci, anebo zcela mimo obor.
Nastavení mezd napříč regiony
Zajímavým zjištěním průzkumu je i to, že na rozdíl od jiných segmentů trhu dochází ve výrobě ke stírání mzdových rozdílů mezi regiony. Například CNC operátor si na Vysočině, v Moravskoslezském, Olomouckém, Ústeckém či Zlínském kraji vydělá 25–35 tisíc. Lakýrníkova mzda zase v Plzeňském, Ústeckém i Libereckém kraji činí 25–35 tisíc. Na velmi podobné úrovni se drží ve všech regionech i mzda výrobních dělníků a v některých provozech dosahuje až na 30 tisíc Kč.
Kvůli nedostatku potřebných lidí firmy často snižují požadavky na kvalifikaci či dovednosti zaměstnanců. Na mnohé dělnické pozice např. stačí pouhé základní vzdělaní. Pokud má zájemce o pozici správné pracovní návyky, motivaci a zájem učit se nové věci, jsou firmy připraveny takového pracovníka zaučit či pomoci mu získat příslušnou kvalifikaci.
Složitou situaci na trhu práce firmy řeší i intenzivním náborem zaměstnanců ze zahraničí. Jde přitom nejen o pracovníky z EU, ale i ze zemí mimo EU, např. z
Ukrajiny, Srbska, Běloruska či Filipín. Za poslední tři roky lze pozorovat velkou změnu v přístupu firem k zaměstnávání cizinců.
Nedostatek pracovníků řada firem řeší i investicemi do robotizace a automatizace. Díky tomu se ovšem postupně mění charakter lidské práce a vznikají nové pracovní pozice, které vyžadují jiné znalosti a dovednosti. S tím souvisí i potřeba rekvalifikace a vzdělávání pracovníků, na což firmy ještě nejsou plně připraveny.
Rok 2020 může přinést zpomalení až stagnaci
Rok 2019 se nese ve znamení očekávaného zpomalení růstu HDP, které je způsobeno především vyčerpaným pracovním trhem a předpokládaným poklesem českého exportu na klíčové zahraniční trhy. To může v příštím roce negativně ovlivnit dlouhodobé plány českých firem. Někteří zaměstnavatelé už dokonce začínají hovořit o možnosti budoucího snižování výroby a s tím souvisejícím propouštěním. „Spolu s pokračující automatizací a digitalizací to přispěje ke zmírnění přetlaku na trhu práce, což se projeví i snížením tlaku na růst mezd, které jsou už dnes dle mnoha zaměstnavatelů na svém maximu,“ uvádí na závěr Martin Ježek.
