Nutriční den 2019 - nemocniční stravování a nutriční péče v ČR
Mezinárodního projektu Nutriční den 2019, který byl letos stanoven na 7. listopad a jehož cílem je mapování stavu nutriční péče ve zdravotnických a sociálních zařízeních, se letos opět účastní i zdravotnická zařízení v České republice.
O rostoucí pozornosti věnované nutriční péči v ČR svědčí i vznik Aliance pro nutriční péči (APNP). „Projekt Nutriční den je jednodenní audit stavu výživy a nutriční péče u pacientů ve zdravotnických lůžkových zařízeních nebo u klientů pobytových zařízeních sociálních služeb. Ve stanovený den vyplňují pacienti zapojených zařízení standardizované dotazníky, které jsou následně anonymizovány a zaslány k centrálnímu zpracování do Vídně. Každé zapojené oddělení následně získává zpracované výsledky a může tak analyzovat stav své nutriční péče a srovnávat se zařízeními z celého světa,“ vysvětluje Mgr. Ing. Ivana Pražanová, ředitelka APNP.
Poprvé byl projekt Nutrition Day realizován v pilotní studii v Rakousku v roce 2005. V následujících letech se již zapojovala i zařízení z České republiky, jejich účast však byla spíše sporadická. Podstatně více zařízení se do Nutričního dne podařilo zapojit od roku 2015 díky iniciativě profesních odborných sdružení v oblasti klinické výživy. V roce 2015 se s účastí více než čtyř tisíc osob zařadila Česká republika mezi čtyři nejaktivnější země spolu s Rakouskem, Belgií a USA. Druhý celorepublikový ročník českého Nutričního dne proběhl v roce 2017. V letošním roce je zatím potvrzena účast celkem 13 zdravotnických zařízení Ministerstva zdravotnictví - sedm fakultních nemocnic, tři nemocnice, dva specializované ústavy a jeden rehabilitační ústav – v rámci projektu zlepšení nemocničního stravování a nutriční péče.
Letošní ročník celonárodního Nutričního dne významně podporuje Aliance pro nutriční péči (APNP). Za jejím vznikem stála právě snaha o sdružení organizací věnujících se nutriční péči a vytvoření odborné platformy pro sdílení poznatků s cílem zlepšení stavu nutriční péče. Zapojení a využití odborných znalostí širokého spektra organizací, členů a partnerů alianci umožnilo spojit síly a stát se hybnou silou v úsilí za zvýšení kvality a dostupnosti nutriční péče v ČR.
Mezi přední zdravotnická pracoviště jak z hlediska zapojení do Nutričního dne (1. místo v počtu pacientů v Nutrition Day ČR v letech 2015 i 2017), tak z hlediska míry rozvoje nutriční péče patří Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN). „Díky důrazu na zapojení nutričních terapeutů ve spolupráci s lékaři nutricionisty na všech klinikách a ostatních lůžkových odděleních VFN dochází ke zvýšení kvality nemocničního stravování a racionální indikaci umělé výživy ruku v ruce se zvýšením spokojenosti našich pacientů. Individuální řešení nutričního rizika minimalizuje výskyt malnutrice a její nežádoucí vliv na výsledky zdravotnické péče,“ říká prof. MUDr. David Feltl, Ph.D., MBA., ředitel Všeobecné fakultní nemocnice.
Malnutrice a ohrožené skupiny
Podporou projektu Nutričního dne a dalšími aktivitami se Aliance pro nutriční péči snaží snížit dopady malnutrice (podvýživy) při nemoci nejen u pacientů lůžkových zdravotnických zařízení a v zařízení sociálních služeb, ale i v ambulantní péči u rizikových skupin v běžné populaci. Z dosud provedených studií vyplývá, že malnutrice hrozí celosvětově až 40 % hospitalizovaných pacientů. Malnutrice vede ke zvýšeným nákladům na zdravotní péči, prodloužení délky pobytu ve zdravotnickém zařízení a nepříznivé prognóze pro pacienty. Kvalifikovaný odhad dodatečných nákladů zdravotní a sociální péče vyvolaných zdravotními komplikacemi a dalšími následky malnutrice vychází pro ČR s využitím odpovídajících zahraničních dat na zhruba 60 mld. Kč ročně.
V této souvislosti je třeba zdůraznit důležitost zapojení samotných pacientů a jejich blízkých. V roce 2015 a 2016 provedla Evropská koalice pacientů s rakovinou (ECPC) průzkumy na téma výživy a její důležitosti pro léčbu a život onkologických pacientů. Průzkumů se zúčastnili pacienti z 10 evropských zemí včetně Česka. Z šetření vyplynulo, že více než 80 % respondentů se domnívalo, že jejich problémy se stravováním souvisejí s nemocí nebo terapií a že je důležité se při terapii vyhnout úbytku hmotnosti. Alarmujícím však bylo zjištění, že přesto téměř 30 % z nich nemělo žádné informace o nutriční podpoře, včetně umělé výživy. „Závěr studie je takový, že by většina pacientů měla ráda k dispozici více informací o tom, jak mohou během léčby i po ní zlepšit svou výživu. V reakci na výsledky průzkumu upravil tým odborníků ve spolupráci s ECPC Deklaraci onkologických pacientů tak, aby zahrnovala i právo na vhodnou a bezodkladnou nutriční podporu,“ dodává Jana Pelouchová z pacientské organizace Diagnóza leukémie.
Role nutričních terapeutů v nutriční péči
Role nutričních terapeutů, odborníků na klinickou výživu a dietologii, při vyšetření stavu výživy a správnou prevenci i léčbu výživou podmíněných onemocnění je nezastupitelná. Nutriční terapeuti jsou nelékařští zdravotničtí pracovníci s vysokoškolským nebo vyšším odborným vzděláním, kteří nacházejí uplatnění na lůžkových odděleních a ve specializovaných ambulancích zdravotnických zařízení, ve stravovacích provozech ve zdravotnictví, v zařízeních sociálních služeb, ve školním stravování a v lázeňské a rehabilitační péči. Veřejnost často zaměňuje nutriční terapeuty za výživové poradce, kteří se sami často označují za dietology či výživové specialisty. Výživový poradce je volná živnost, kterou může vykonávat kdokoliv, kdo splňuje podmínky pro udělení živnostenského oprávnění (tj. bezúhonnost a svéprávnost).
